A tohle to bylo ministrem zahraničí České republiky!

Že Schwarzenberg nepřetržitě škodí zájmům republiky, je obvyklé. Tentokrát ale ve své zhrzenosti zašel příliš daleko. Nejméně za hranici vlastizrady, ať už se na to trestní zákony dívají jakkoliv.

I kdyby měl pravdu – jako že ji nemá NIKDY -, tak špinavé prádlo se pere doma. On pomlouval a shazoval Českou republiku (v jeho případě jsem nemohl napsat svou vlast) v zahraničí.

V rakouského deníku Kleine Zeitung v rozhovoru mj. řekl: „Tuto čistě formální interpretaci ústavy už v minulosti jednou využily různé vlády, aby se dostaly k veškeré moci: v lednu 1933 v Německu a v únoru 1948 v Československu“ (zdroj iDnes).

Nažvanil toho víc, ale to ponechám případnému zájmu čtenáře. Ale když člověk, který natolik ve své funkci hájil sudetské Němce, že poškodil přímo existenční zájmy České republiky, použije paralelu vedoucí k Hitlerovi – jednomu z největších válečných zločinců vůbec, tak to přehnal, i kdyby neměl diplomatickou minulost. Tato kariéra jej naopak usvědčuje, že v tom nebyla nezkušenost, ale záměr.

To, že neunesl svou zhrzenost po prohře se Zemanem, každý soudný člověk vidí celou dobu. Ještě delší dobu ale plánovitě poškozoval a poškozuje zemi, jíž měl sloužit. Nebudu tady opakovat všechny jeho prohřešky, naposled jsem jich pár shrnul zde. Dobře, že už ke svým špinavostem nemůže aspoň používat naše peníze.

Zemana je možno kritizovat a dělám to také. Ale do Hitlera má opravdu daleko. Daleko blíže k němu má Schwarzenbergův kumpán Thaçi. Kdyby nic jiného, Zeman má nesmrtelnou zásluhu, že vypráskal právě Schwarzenberga s Kalouskem. Jak se teď potvrzuje, na ministerstvu zahraničí celou dobu tam seděla žába na prameni. Je dobře, že byl odstraněn dříve, než se mu třeba podařilo za hubičku prodat Lobkovický palác Němcům.

Schwarzenberg celou dobu nadřazuje své zájmy zájmům České republiky. Ano, hovořím tady o konsolidaci jeho rodového majetku. Na rozdíl od něj i ten Hitler si myslel, že koná v zájmu své vlasti, i když to byla zvěrstva. Sudetští Němci žijící u nás stáli většinou na německé, tedy okupační straně, což spustilo řetězec křivd, jehož kauzalitu Schwarzenberg účelově zanedbává. Také on stojí na protičeské straně.

A kruhem jsme přes sudetské Němce dospěli zase do Rakouska. Podle Práva z 24. ledna 2013, které uvádělo zdroj ČTK, tehdy představitel rakouské vládní strany ÖVP (Lidovci) pochválil Schwarzenberga za jeho vyjádření k vysídlení sudetských Němců, jež pronesl při debatě prezidentských kandidátů v ČT. Mluvčí a poslanec parlamentu Michael Hammer prohlásil: „Je to další známka, že v Česku zjevně přibývá těch, jimž záleží na řádném zpracování této křivdy. Volební vítězství Schwarzenberga by bylo znamením, že sudetská otázka může být v Česku vyřešena. (výňatek z mého tehdejšího článku)“. Chápete, o jakém „řešení“ byla řeč?!

Schwarzenberg jakožto švýcarský občan si se zvláštní oblibou vybírá Rakousko, kde má nejen manželku, ale i majetek, jako základnu k výpadům, jež poškozují Českou republiku. U nás by od toho zrádce neměl pes kůrku chleba vzít.