Snižování role disidentů je alibismus.

Objevují se články a pod nimi diskuse o roli disidentů při pádu komunismu. Moc se mi líbil dnešní článek pana Vodvářky. Ale jsou i články a diskusní příspěvky opačných názorů. Nedá mi to vyjádřit k tomu svůj názor.

Oběť disidentů pro svobodu a demokracii byla velká a kdo ji snižuje, znevažuje dost vzácnou lidskou vlastnost. Statečnost. A nepřímo znevažuje i to nejcennější, co nám listopad 1989 přinesl a za co disidenti bojovali a kvůli čemuž trpěli. Svobodu.

Jasně, že disidenti sami o sobě nezbourali komunismus. Stejně jako náš odboj za 2. světové války sám o sobě neporazil Hitlera. Ale bez tohoto odboje, stejně jako bez disidentů, bychom přišli o to nejcennější z našeho národního "pokladu". Stejně jako bez legionářů z 1.světové války, kteří taky sami o sobě tuhle válku nevyhráli. Tito lidé jsou nejen tím národním "pokladem", ale i určitým svědomím národa. To by si měli uvědomit hlavně ti, co dnes mají plná ústa vlastenectví.

Ano, mezi disidenty byli mj. i z KSČ vyloučení osmašedesátníci, u nichž to někteří berou jako "z nouze ctnost". Ale bylo nesrovnatelně víc ze strany vyloučených komunistů, kteří se do disentu nezapojili a po prvních hořkých letech postupně získali jakžtakž snesitelnou práci (i když většinou neodpovídající jejich kvalifikaci a schopnostem) a žili jakžtakž normálním, byť nikoliv jednoduchým, životem. Ale tyto jejich životy byl přece jen nesrovnatelné s životy tvrdě perzekuovaných disidentů, kteří byli každou chvíli zatčení a vyslýchaní a některé své roky strávili za mřížemi.

Disidenti tvořili určitě méně než jedno promile naší tehdejší populace. My ostatní se k nim můžeme postavit dvojím způsobem:

Buď si přiznat, že oni byli statečnější než my a mít k nim obdiv a úctu.

Anebo si to nechtít přiznat, protože by to byla rána naší ješitnosti a jako alibi si říkat, že stejně nic neovlivnili, že jim nehrozila žádná fyzická likvidace, ale "jenom" nějaký ten rok v kriminále, že byli placení ze západu apod. To bohužel mnozí dělají a ještě to veřejně vyhlašují. Je to dost ubohé.