Jak jsem stávkoval v NDR.

Dnes je 30. výročí generální stávky ze 27.11.1989. Mám na ni poněkud nestandardní vzpomínku, o kterou se dovolím podělit.

17. listopadu v poledne nikdo nevěděl, že večer začne revoluce. Když si mě šéf v to poledne zavolal a sdělil, že by bylo třeba, abych od pondělka za týden, tedy od 27.11. jel na několikadenní služební cestu do NDR do Karl Marx Stadtu (dnešní Chemnitz), bral jsem to jako příjemné povyražení. Pak se ovšem událo, co se událo, prožíval jsem to velmi intenzívně a skutečnost, že mám jet do NDR zrovna v den, kdy v Praze měla proběhnout generální stávka, mě těžce rmoutila.

Pročež jsem se rozhodl, že si v NDR zastávkuju soukromě. Na staré tričko jsem napsal „Heute ist General Strike in der Tschechoslowakei“ a vzal si ho s sebou. Po příjezdu do Karl Marx Stadtu jsem šel na hlavní třídu a přesně ve 12.00, když začala stávka u nás, jsem si ho přetáhl přes zimní bundu a takhle vyparáděný se postavil na nejfrekventovanější nároží Marxova města. Prostě cvok.

Lidé divně koukali, někteří přizastavili a četli. No, přiznám se, že jsem v té poněkud groteskní pozici vydržel jen asi čtvrt hodiny. Fakt je, že líp jsem snášel, když nás o Palachově týdnu honili policajti se štíty a pendreky, než tohle. Zkrátka v davu se demonstruje líp.

Ale vynahradil jsem si to následující den. Berlínská zeď už sice přes měsíc nestála, nicméně v čele NDR byl pořád ústřední výbor jejich komunistické strany SED v čele s Egonem Krenzem. Takže se hojně demonstrovalo. A místem demonstrací v Karl Marx Stadtu bylo náměstí, jemuž vévodila obří hlava Karla Marxe. Tam jsem si zaskandoval s endéráky. Jo, v davu se to demonstruje. Navíc už nás ani nikdo nerozháněl. Ledy se lámaly.

Ono stávkové tričko mám dodnes schované.