František Stočes
- Počet článků 192
- Celková karma 22,94
- Průměrná čtenost 2102x
Seznam rubrik
František Stočes
Skočí Vesecká s Nuselského mostu?
Nejvyšší státní zástupkyně si pro svoji agresi proti kauze Čunek nemohla přát lepší společenskou atmosféru. Novináři měli plnou hlavu starostí kde je a kdo vlastně je Anička a utichající zájem o Topolánkovo cizoložství nahradil sólokapr v podobě cizoložství Paroubkova. Sám opoziční lídr byl zaneprázdněn právními i rodinnými problémy souvisejícími s jeho malérem, ČSSD byla rovněž zaneprázdněna (diskuzí o vkusném přístupu svého šéfa k manželství) a sociálně byrokratická právní elita nemohla přijít na jméno advokátovi (JUDr. Altnerovi), jenž pro ni vysoudil Lidový dům. Nejvyšší státní zástupkyni (nsz) se totiž povedl kousek, který by jí nespíše záviděl i dobrý voják Josef Švejk.
František Stočes
Tokající předseda paralyzoval ČSSD
Diář stínového premiéra ČSSD by mohl obsahovat následující politickou agendu. Pondělí: Návštěva a přesvědčování významného právníka ať pohrozí národu stíháním každého, kdo moji partnerku nazve milenkou. Večer tokání s partnerkou. Joj! Úterý: Návštěva a přesvědčování paní Zuzany, aby nedělala problémy s rozvodem. Večer tokání s partnerkou. Uf! Středa: Návštěva a přesvědčování paní Zuzany, aby moji partneru nazývala slušně, nejhůře milenkou. Večer tokání s partnerkou. Uf! Uf! Čtvrtek: Návštěvy úřadů a vyřizování formalit svatby s partnerkou. Diskrétní nákup Viagry. Večer tokání s partnerkou. Uf! Uf! Uf! Sobota: Návštěva snachy a nemluvněte, které opustil můj syn, za účelem předání medvěda. Večer tokání s partnerkou. Joj! Neděle: Návštěva a přesvědčování snachy a nemluvněte, aby mluvili o mé partnerce slušně. Nejhůře jako o onkubíně. Poté s partnerkou návštěva husitského kostela a společné díkůvzdání lékařské vědě.
František Stočes
Západ si ukul a nad sebe pověsil osudový Damoklův meč
Nad naší planetou visí Damoklův meč, jehož existenci si téměř nikdo neuvědomuje. Tato hrozba plyne z paradoxů vzniklých obrovskou disproporcí ve vývoji vědecko technologické a společenské sféry. Jeden příklad: naší civilizací zmítá religiózní konflikt dvou věrouk, přičemž první, židovsko-křesťanská, spočívá na pilířích jako, "Vytáhneš-liž velryba udicí? ...Přistrojíš-liž hody z něho společnici... Aj, naděje o polapení jeho mylná jest," a její protagonisté (Bush) se upřímně těší na chvíle, kdy veškerou křesťanskou „osvětu“ (Ježíš: "Nepřišel jsem, abych pokoj uvedl, ale meč.“) zakončí strašlivý Armagedon. Druhá strana, mající s židovskou společné kořeny až po Abraháma, zase slibuje sebevražedným atentátníkům, bojujícím se stranou první, že se okamžitě po výbuchu ocitnou v nebi a budou si užívat rajský sex s huriskami... A tento středověký (či spíše starověký!) ideologický konflikt probíhá na koloritu raketových základen s jadernými hlavicemi i dalších zbraní hromadné zkázy.
František Stočes
Anketa na t=ma: Hrozí Západu osud antického Říma?
Pořádal jsem před časem anketu na téma „Hrozí Západu osud antického Říma?“ ve které jsem oslovil význačné české intelektuály. Respondenty, kteří se tomuto problému laskavě věnovali, jsou kardiochirurg prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., filozof a historik dr. Čestmír Císař (někdejší ministr školství a kultury i „studentský“ kandidát na prezidenta ČSSR v roce 1968) a nakonec vysokoškolský pedagog MUDr. Petr Příhoda, mj. člen Bioetické komise při Radě vlády ČR či člen Etické komise Syndikátu novinářů.
František Stočes
Katastrofy antických „Titaniků“
Ve svém Soumraku Římské říše si historik Ammianus Marcellinus (narozen asi roku 322 n. l.) mj. stýská, že, "...místo filosofa je povoláván zpěvák a místo řečníka učitel kratochvilných umění, knihovny jsou natrvalo uzavřeny jako hrobky, ale zhotovují se...obrovské lyry, velké jako vůz," (a zmiňujíc tanec, informuje), "...můžeš spatřit tuze mnoho nakadeřených žen, které mohly... při svém věku porodit již tři děti, jak do omrzení šoupají nohama po podlaze a všelijak se kroutí.“ Pokud by nějaký dnešní Ammianus poukázal na explozi bavičských TV pořadů, na záplavu výhradně kratochvilných seriálů i na neschopnost Západu se dokonce biologicky reprodukovat, pak ona podobnost nevypadá vůbec náhodná!
František Stočes
Po Topolánkovi a Paroubkovi zákonitě přijde Kaligula.
Skutečnost, že ženatý premiér České republiky souložil s místopředsedkyní Poslanecké sněmovny ČR, a že s ní dokonce zplodil nemanželské dítě, staví tento stát do zcela delikátní situace. Pokud zahraniční intelektuálové začnou místo Czech Republik užívat tradičního francouzského ekvivalentu La Bohème (země bohémů, čti cikánů), nebude divu. Žasnout budou především zahraniční turisté: Jak je možné, že na budovách vlády a parlamentu této prvobytně pospolné země nevisí červené fujtajblové lucerničky?
František Stočes
Ruská traumata: Napoleon, Hitler a… Strýc Samuel?
Pokud jde o umístění US radaru v ČR, pak povinností vlády je informovat občany o všech bezpečnostních rizicích plynoucích z takového kroku. Vláda se místo toho chová jako orientální trhovec: svoji komoditu vychvaluje do nebe a div přitom netahá občany za ruku. A světe, žasni: i přes mohutnou vládní i mediální masáž udává rozhodný souhlas se základnou pouze 6% občanů (22% souhlasí váhavě)! Tito občané, věřící, že radar pro ČR nepředstavuje fatální riziko, se jistě chovají v té nejlepší víře a mají pro to i racionální argument: může snad jeden nicotný radar v ČR a deset antiraket v Polsku ohrozit Rusko? Samozřejmě, že nemůže; nehledě na jejich obranný charakter! A takto předložený argument je skutečně stoprocentně pravdivý!
František Stočes
Byl snad Topolánkův pravoboček počat při gruppensexu?
(Politická fikce). Česká republika ohromila arabský svět. Není divu. Které orientální zemi se poštěstí, aby evropský premiér odřekl její návštěvu s omluvou, že bude raději u porodu svého nemanželského dítěte. Takový faux pas šejkové nikdy nepochopí, zvláště když i oni vědí, že každý biologický otec je nejistý... Jistě, podobné téma připadá pro seriozní médium téměř nepatřičné, ale když už se český premiér – místo zpráv, jak chce např. přispět k řešení palestinsko-izraelského problému – rozhodl občany oblažovat zvěstmi, jak bylo jeho nemanželské dítě porozeno, kolik váží, , kdo vybral jaké jméno, apod., pak přímo občany vybízí, aby se pídili i po tom, jak bylo vlastně zplozeno.
František Stočes
Pár aktů z mediální scény
Studentský novinář Radek Hlaváček ve svém blogu Mediální scéna je příliš malá oprávněně kritizuje obrovský vliv bulváru a uvítal by i nějaké nové deníky, „Klidně i nezávislé levicové a pravicové.“ Nejprve k tabloidu.
František Stočes
Moudří politici a seriózní média by měli žádat referendum!
Tradiční argument odpůrců referenda o radarové základně: občané nemají adekvátní informace ani odborné vzdělání a nejsou schopni tuto problematiku posoudit, právě padl! V článku Co potřebujeme? Moudrý dav (LN, 26. 7.) předkládá novinář P. Čermák argumenty, že dostatečně velký počet občanů může za jistých okolností rozhodovat dokonce lépe než ti nejbystřejší a nejschopnější z nich, a uzavírá: „Moudří politici a seriózní média by měli vytvořit podmínky pro to, abychom se stali ́chytrým davem ́. To by mělo být podstatou vládní kampaně placené ze státního rozpočtu, tedy těch, kteří radaru říkají ano i ne. A pak můžeme odpovědět na důležité otázky...“
František Stočes
Mistře Huse a Freude, vždycky na vás dojde!
Biologie chápe monogamii a s ní spojené rozdělení rolí, kdy otec zajišťuje živobytí a žena pečuje o děti - jako osvědčenou strategii pro přežití genů u živočichů, jejichž mláďata dlouho dozrávají. Psychiatr Cyril Höschl v tomto kontextu hodnotí přes století trvající emancipační proces (a rovněž vysokou rozvodovost) jako možnou „poruchu osvědčených strategií a ...určité nebezpečí,“ a uzavírá: „Je-li však někdo důsledně liberální, pak si řekne, že se vůbec nic neděje, že sice z hlediska křesťanské morálky je svět zkažený, ale že si s tím nějak poradí.“ (MF DNES, 7. července). Otázka ale zní, zda vnímáme všechny aspekty i dynamiku tohoto procesu, jehož jsme více či méně vědomými strůjci. Není to nakonec poprvé, kdy byl křesťanský svět z hlediska křesťanské morálky totálně zkažený. Následné připomenutí nejtragičtějšího kolapsu křesťanské civilizace má však pouze hodnotu mementa, varujícího, že kdo se nepoučí z vlastních dějin, je nucen si je prožít znovu! Jako útěcha může posloužit poznatek, že do stejné řeky se dvakrát vkročit nedá.
František Stočes
ČR 2007: Panská láska po zajících skáče!
Rozpad rodin premiéra Topolánka a jeho opozičního konkurenta Paroubka je široce komentován médii, a pomine-li se záplava nejrůznějších vágností, pak s jedním z nejpozoruhodnějších názorů přišel psycholog Daniel Štrobl (MF DNES 9. 7. 2007):
| předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 | další |
