S trnutím v zádech jsem si v dnešním vydání MF DNES přečetl o záměru pana Kalouska výrazně omezit železniční dopravu placenou prostřednictvím krajů. Hned ze začátku musím podotknout, že se nejedná pouze o „lokálky“, nýbrž i o regionální a příměstskou dopravu na hlavních tratích v okolí velkých měst.
Ještě teď lapám po dechu při skutečnosti, že to zmíněný politik může myslet vážně, nota bene, pokud jde o skrytý boj pana ministra financí s ČSSD. Je to mokrý hadr přes ústa ne sociální demokracii v krajích, ale statisícům lidí, kteří denně využívají železnici. Je to velmi sprostý výsměch všem, kteří nejezdí autem... Troufám si říct, že jde o sociálně velmi nebezpečný krok, který naší zemi katapultuje kamsi na Balkán.
Proč si to myslím?
Za prvé: železniční doprava, a zejména pak její funkční koordinace v celku dopravní obslužnosti s MHD a autobusy, je jedním z citlivých barometrů stavu veřejného sektoru. Když vidím marasmus naší politické scény, nějak se podobnému kroku soudruha Kalouska vůbec nedivím. Rušení vlaků je velmi aktivní cesta kamsi do „banánistánů“ tropů a džunglí. Ono nejenom... Úspěšně tam míříme i těmi knihami s pálkou 17,5% DPH. Viďtě pane ministře!
Za druhé: kvalitní hromadná doprava, jíž je železnice ve vyspělých zemích páteří, je úzce provázaná s ostatními obory veřejného sektoru - zdravotnictvím, školstvím, životním prostředím... Úzce také souvisí se zaměstnaností. Nevěřím tomu, že v konkrétní zemi může perfektně fungovat jeden segment veřejných služeb, třeba zdravotnictví, zatímco jiný segment – veřejná doprava, funguje na úrovni přírodních „banánových republik“. Jinými slovy, zamýšlený marasmus ve veřejné dopravě je skrytým marasmem i ve zdravotnictví. A je pouze otázkou času, kdy se naplno projeví, zejména pokud vše řídí jedna a tatáž filosofie – boj o moc a mocenské půtky.
Za třetí: Kvalitně fungující železnice má pozitivní efekt na regiony, jež obsluhuje. Ono nejde jenom o to, aby se děti dostaly do školy či občan na úřad. K tomu postačí jeden autobus ráno a pak odpoledne zpět. Vše jenom v pracovní dni, jindy občane, poraď si jak umíš.
Jde také o určitou dostupnost regionu, turistickou atraktivitu, přidanou hodnotu. Té se spolehlivě zbavíme právě omezeném železniční dopravy. V kraji najednou ubude turistů, hromadné skupiny se sem nedostanou, cyklistů bude méně, protože ne každý chce jet autem, kolony a ucpané ulice velkých pěst budou ještě palčivější a na koncert do krajského města nepřijde tolik lidí. Po skleničce piva by se neměli jak vrátit domů...Pokud se tedy dostanou alespoň na ten koncert.
Za čtvrté: Možná se to v dnešní automobilem opité společnosti nezdá, ale fungující železniční spojení je jedním z aspektů různých kvalitativních hodnocení lokalit. Ono se pak může klidně stát, že omezení vlaků zahýbe cenovými mapami i preferencemi kvalitních a pro kraj přínosných investorů.
Proto tvrdím, že bezhlavé a nesystémové rušení vlakových spojů bude mít velmi negativní dopad na celou společnost a to i v místech, kde to na prvním pohled nemusí být tak patrné. Pokud bude celá akce šitá horkou jehlou, pokud dojde k rozbourání síťového efektu, vazeb a přípojů, pak zjistíme, že jaksi vysychají co do počtu cestujících i hlavní tratě.
Řešením by bylo daleko spíš konečně rozbourat dosavadní systém ve kterém platí, že vlak si konkuruje s autobusem. V místech slabších přepravních proudů, kde je autobus blíž centrům obcí zavést místo vlaků autobusy, avšak ve stejném rozsahu jako dosavadní vlak!!! Tedy i O VÍKENDECH, SVÁTCÍCH a ve VEČERNÍCH HODINÁCH! Samozřejmě s přípojem v nejbližším železničním uzlu. Tam kde je potenciál větší poptávky všemožně podporovat železnici. Pokud vše dopadne stylem „vlak nejezdí a autobus jezdí pouze ve čtvrtek a v dubnu“ potom se naše veřejná doprava opravdu mílovými kroky přiblíží někam ke Kongu, Nigérii či Somálsku...
Jako uživateli hromadné dopravy mi nezbývá než říci „Pane Kalousku přál bych vám bydlet někde na venkově a bez auta!“
