Jak jsem poprvé házela třešní

Většího flegmatika, kterého nic nerozhodí, byste nenašli. Ano, mluvím o svém bývalém němčináři, jenž mě učil v sedmičce na základce. Obdivovala jsem jeho trpělivost, ale zároveň mě strašně štvala. Aktivovala jsem tedy Kamčo-zbraň.

Já: (Spolužačka mi o hodině nabízí třešeň, jež s velkou chutí slupnu jako grilovaný hermelín. Pecku od třešničky bez dortu vyndám ze svých úst a utřu ji do kapesníčku. Připravuji se spáchat atentát.)

Němčinář: (Sedí na nepohodlné židli, kouká nepřítomně do pracovního sešitu a zatím si neuvědomuje, že se zanedlouho ocitne v zajetí atomového hřibu.)

Já: (Rozmáchnu se jako olympijský atlet a vrhnu peckou proti učiteli, ale netrefím se. Malá "sviňka" dopadá na zem vedle stolu, za kterým nebohá oběť usilovně pracuje. Nebo to aspoň tak vypadá.)

Němčinář: *Dneska bych mohl nakoupit v Kauflandu, ovšem žehlit bude dnes manželka!*

Já: (Přikrčím se a jdu si pro svou tajnou zbraň přímo ke stolu. Jakmile má dlaň sáhne na onu slizkou věc pokrytou červeným mechem a vzorkem DNA uslintaného skřeta, vracím se zpět na své místo a zkouším své štěstí podruhé. BUM!)

Němčinář: (pohlédne na zabijáka před sebou) Kdo to hodil?

Já: (Skloním hlavu k sešitu a dělám, že píšu něco velmi důležitého. Moje nenápadnost by se však dala přirovnat k plechovce od okurek v tlupě kompotů, protože ostatní ze třídy na učitele zmateně civí a čekají, co se stane.)

Němčinář: (začíná být maličko podrážděný) Kdo to hodil?!

Spolužák přede mnou: (šeptem) Řeknu to na tebe.

Já: (zmateně) Cože?

Spolužák: (Po zazvonění na přestávku dojde k němčináři a vše mu vyklopí. Učitel se na mě s nečitelným výrazem podívá.)

Němčinář: (směrem ke mně) Mohlas mi ušpinit oblečení!

Já: (odhodlám se k malé, avšak bezpečné lži) Pardon, pane učiteli, netrefila jsem se do koše. Už se to nebude opakovat.

Němčinář: (Nepřítomně odchází ze třídy a opět se tváří klidně. PRÁSK!)

Nedivím se, že si na mě spolužák smlsnul. Často jsem mu lepila papírky s různými nápisy na záda, jednou ho s nápisem na zádech viděla i zástupkyně ředitele, tudíž jeho reakci na moje chování naprosto chápu. Mé "papírkování" se ovšem po jeho činu zintenzivnilo :D         

Jinak ten koš stál úplně mimo němčináře, přesněji na druhé straně místnosti.