Kniha „Dvě tváře policisty“

Anotace: Autobiografický román mladého policisty, který autenticky popisuje

svůj příběh a ukazuje, co všechno obnáší práce u policie a jak může ovlivnit

povahu člověka. Příběh podle skutečné události o mladíkovi, který se rozhodne

splnit si svůj životní sen a nastoupí k české policii. Záhy se však setkává s krutou

realitou a jeho charakter se začne měnit k nepoznání. Díky této zkušenosti

poznává hranici mezi dobrem a zlem, což nakonec rozděluje jeho osobnost na

dvě poloviny. Která strana nakonec zvítězí?

Moje hodnocení: Autor, který vystupuje pod pseudonymem Jonathan Srpen,

vložil do své prvotiny srdce. Ačkoliv spousta z nás má na policisty spíše

negativní názor, při čtení této knihy budete mít pocit, že čtete zápisky

cílevědomého člověka, který si pouze plní svůj sen.

Jonathan je naším průvodcem po často nelehké a klikaté životní cestě,

postupně nás seznamuje s prací u policie a jeho vyprávění je natolik uvěřitelné,

že čtenář dokáže dílo „zhltnout“ za dvě odpoledne. Dokázala bych si tento

příběh představit i ve filmovém zpracování.

V jedné recenzi jsem se dočetla, že kniha balancuje na pomezí patetičnosti a

buranství, ovšem mně se naopak líbí autorovy realistické a dobře nasazené

brýle. Vykresluje realitu způsobem, jakým ji sám vnímá, a často nás nutí

zamyslet se nad našimi činy.

Za mě je kniha „Dvě tváře policisty“ velice čtivé a příjemné počtení, u kterého

se rozhodně nudit nebudete, a myslím, že po přečtení by někteří z vás mohli

vnímat policisty také jako lidi. :)

O autorovi: Mladý kluk, který vede dvojí život. Je introvert, který dost často

přemýšlí nad něčím, nad čím někdo jiný jen mávne rukou. V soukromém životě

je tichá, uzavřená osoba, která je velmi upovídaná mezi správnými lidmi. Má

rád různé citáty a myšlenky, má umělecké sklony, ale zároveň se nebojí

stoupnout si za provazy v ringu. Také miluje dobré jídlo, pivo, kulturní akce,

sportování, hudbu a hlavně překonávání sebe samého.