Když se rozdělují peníze, všichni chtějí nejvíc - je to logické. Ale zatímco běžní smrtelníci se musí v drtivé většině pohybovat v pevně vymezených mantinelech daných svými příjmy potažmo jinými zdroji či úsporami, protože asi málokdo denně potká někoho na ulici, který mu nacpe pár bankovek do rukou. V případě státu a veřejných institucí to je trochu jinak. Ovšem, že chtějí také co nejvíc peněz. Ale peněz od jiných. A když je nedostanou tak trucují, láteří a vyhrožují skoro sebevraždou a pak se nakonec ukáže, že měli velké oči a že to co si vybrečeli nakonec ani neutratili. Čerstvý údaj o schodku státního rozpočtu za minulý rok toho budiž příkladem.
I když je to vlastně dobrá zpráva, že stát nás zadlužil méně, než původně ministři předpokládali. Ale je to dáno především vyšším výběrem daní, že schodek není 91 miliard, ale nakonec nějakých 66. A však zajímavé je, že na účtech ministerstev ostaly ležet desítky miliard korun, které prostě resorty neutratily nebo nestihly utratit. Ale ty už nevrátí do státní pokladny, jednoduše je převedou do rezervních fondů a letos budou mít ministerstva k dispozici více peněz.
Každoročně, když se sestavuje státní rozpočet, tak je to skoro stejná písnička. Resorty žádají desítky miliard navíc, než jim je ochoten zlý strážce státního pašíka přislíbit. Hrozí, bijí se v prsa, jak budou muset omezit investiční programy, zkrátit dotace tomu a tamtomu, propustit lidi a tak dále. Nakonec hodně sleví, něco navrch dostanou a jsou rok zticha. A ejhle, nakonec vidíme, kolik peněz jim přebývá. Jinými slovy: žádají o peníze, které prostě nepotřebují. Otázka tedy zní proč? Je to snad tím, že čím více peněz ministr obhospodařuje, tím větší je pán? Nebo to je dobré vnadidlo pro různé instituce, které se snaží vlísat do ministerské přízně a pak z ní čerpat, ale z čeho profituje i ministerstvo, protože tyto instituce za něj odvedou nějaké jiné činnosti?
Poslední týdny a měsíce v roku bývají i obdobím, kdy se horečně staví, buduje, rekonstruuje a přestavuje. Proč asi? No nějak se ty peníze proinvestovat musí, nebo by si je státní mocipáni od institucí odčerpali zpět. A co kdyby chtěli daňoví poplatníci zpět od ministerstev neutracené peníze, kvůli kterým se třeba zvyšovaly daně či schodek státního rozpočtu? Je to sice utopická myšlenka, ale jen plně dokresluje rozdíl mezi státem a občanem. Oba chtějí peníze, ale zatímco občan si je musí vydělat a odmakat, stát mu je prostě nejrůznějšími způsoby sebere. A pro Boha zlatého, neptejte se raději pak, jak s nimi hospodaří...
