O dálnici číslo jedna se říká, že je nejkrásnější silnicí v Americe. Něco na tom bude. Až na krátké výjimky lemuje pobřeží Pacifiku a okouzlující je zejména v oblasti národní rezervace Big Sur. My jsme ji projeli celou od Los Angeles po San Francisco a viděli jsme toho plno. Neúnavné surfaře, podivná zvířata, magické útesy i krásná pobřežní města.
Cestu na sever jsme začali v Solana Beach, v surfařském kempu kousek nad San Diegem, kde jsme trávili čtvrtou noc naší cesty po Kalifornii. Ještě před Los Angeles jsme zastavili v letovisku Oceanside, kde právě probíhal trh. Nakoupili jsme voňavé pečivo, místní rajčátka, jahody a oranžový meloun candalope, poslechli místní hudebníky a pokračovali v cestě.
Profrčeli jsme LA a zastavili se až v Malibu. Na pláži u známého modrobílého mola jsme si vychutnávali sladké ovoce a také pocit, že se nacházíme nedaleko Toma Hankse, Demi Moore, Pierce Brosnana nebo Stinga. Ti všichni a mnoho dalších celebrit totiž v místních luxusních rezidencích bydlí. Přestože podzimní počasí svádělo nanejvýš k příjemnému slunění nebo surfování v neoprénu, neodolali jsme krátkému vykoupání v Pacifiku. Místo příjemného koupání jsme si připadali jako by nás do těla bodaly ledové meče, proto jsme vzali zavděk vyhřátému Mustangovi.
Pátou noc jsme stanovali v kempu El Capitan asi čtyřicet mil nad Santa Barbarou. Že se nacházíme v samém lůnu přírody, jsme zjistili krátce poté, co jsme postavili stan a rozdělali ohýnek. Koukali jsme do plamenů, probírali zážitky a najednou naproti sobě uviděli tři páry malých očí. Kdepak pejsci od sousedů, ale mývalové žadonící o kousek žvance! Během našeho krátkého pobytu jsme tu měli čest ještě se skunkem a obrovským ptákem, který si oblíbil tašky se zbytky jídla na stole.
Romantická Santa Barbara se nám ukázala další den v šedivém ranním oparu. Přesto jsme tu viděli několik zajímavých věcí. Třeba chlapíka, který autobusem olepeným americkými vlajkami a hesly putuje z kalifornského Santa Cruz do New Orleans v Louisianě. Už popatnácté prý jede s dodávkou darů stavebního materiálu. V Santa Barbaře se usídlil přímo u známého mola, které hlídá dvojice delfínů, a prosil místní o benzín.
Kdo si potrpí na památky, ať v Santa Barbaře navštíví místní misii a také soudní dvůr. Krásně zdobená sněhobílá budova se pyšní mimo jiné věží, ze které je skvostná vyhlídka jak na moře, tak na hory.
Na cestě po Pacific Coast Highway jsme zastavili ještě na písečných dunách v Guadalupe nebo u luxusního sídla mediálního magnáta Williama Randolpha Haersta. Na břehu ledového Pacifiku jsme dělali piknik a pozorovali při tom namakané surfaře. Neminuli jsme ani rezervaci rypoušů sloních vyvalujících svá tučná těla přímo na pláži. Tito obrovští ploutvonožci, jejichž samci dosahují délky šest metrů a váhy až pět tun, žijí převážně na Antarktidě, v Kalifornii se však podařilo zachovat pár malých stád. Američané si z každé zajímavosti udělají atrakci, rypouše proto oplotili a vybudovali nad nimi vyhlídku pro turisty.
Omamující podívanou je ale proslulá část pobřeží v rezervaci Big Sur. Strmé skály se tu zařezávají do moře a tříští mořské masy. Místní vlny jsou prý výzvou i pro ty nejlepší surfaře na světě. Highway 1 se klikatí zaříznutá do útesů a nabízí úchvatná panorámata. Pozorovat západ slunce na Pacifikem z kapoty nablýskaného Mustanga je nezapomenutelný zážitek.
Poslední zastávkou před vysněným San Franciscem bylo Santa Cruz. V tomto útulném městečku jsme si asi nejvíc užili zábavní park přímo na pláži. Svezli jsme se na historické horské dráze, přecpali se hranolkami s česnekem (výrazně nedoporučujeme), a odpoledne strávili opalováním na pláži. Prošli jsme se ke starému majáku, odkud jsme pozorovali delfíny a tuleně. Neuvěřitelná, ale skutečná podívaná. Povečeřeli jsme netypicky na řeckém festivalu a vydali se hledat místo pro nastávající noc. Chtěli jsme ještě naposledy stanovat. Netušili jsme ale, že se následující den probudíme v samém srdci San Francisca.
