Jak to vnímám já: Schválně, kdo se bude smát?

Poslední týden na  mne odevšad vyskakují titulky, které se váží přímo či nepřímo k 28. říjnu. No, občas přečtu a jako člověk mající vlastní názor si ten svůj názor udělám...

Jsem na světě už nějaký ten pátek (zanedlouho už budu pro velký úspěch potřetí plnoletá) a tak si dokáži udělat svůj vlastní názor na celé politické dění. Je jednoznačný: taškařice. Mě už je milí zlatí vážení zastánci kterékoliv strany úplně jedno jestli na té či oné židli bude sedět Petr nebo Pavel, protože ve finále je to úplně jedno. Oni si to chlapci stejnak nějak rozdělí... A o co jde ve finále?  Ne o to udělat cokoliv pro lidi, pro obec, pro město, ale hlavně pro sebe, trochu se zapsat do povědomí lidí, vybudovat si "nějakou kariéru" a posunout se výš. Kdo má na to žaludek kráčet přes mrtvoly, ať si to dělá, ať do toho jde... Každé volební období trvá  naštěstí jen chvilku... Může se mi Petr nebo Pavel nelíbit sebevíc, stejně mi nezbydu nic jiného, než respektovat, že sedí na oné židli.

Zrovna tak se mi kroutí palce u nohou, jak je možné nerespektovat prezidenta? Byl demokraticky zvolen tak by měl být po dobu svého zvolení respektován. Ano, každý jsme nějaký, každý máme své přátele a své nepřátele. Nabádat ale někoho k nerespektování určitých pravidel to už je anarchie...

Na jednu stranu chceme pořádek a dodržování pravidel a na druhou stranu ukazujeme mládeži, že není třeba respektovat ani hlavu státu? Proč by tedy měli poslouchat učitele? Proč by tedy někdo měl respektovat nařízení? 

Je mi smutno z toho, že spousta lidí zde zavádí anarchii. Politici naštěstí nemají své sesle garantovány doživotně, není tu žádná monarchie, tak o co jde?

No, dle mého o to  rozpoutat nepokoje v naší české kotlině a tam, kde se dva budou prát se třetí bude smát...