Jak to vnímám já: Na důchody si počkáme a kdo ví, zda se jich dočkáme?

Když ve filmu Což takhle dát si špenát? omládlý  Fanda Liška ve škole sděloval, že ho přece musí zajímat jaký bude mít důchod, bylo to úsměvné. Koho by v deseti letech zajímala výše penze, když má do důchodu daleko?

Byť se jednalo tehdy o filmovou komedii dovolím si poznamenat, že co se děje okolo důchodového věku a přiznávání důchodů je komedie realistická…

Z mého čistě laického pohledu není posunutí hranice odchodu věku do důchodu tím správným řešením. Zohlednilo se jen jedno hledisko a sice, že lidé žijí déle. Že se lidi dožívají vysokého věku ještě není zárukou toho, že s prodlužování věku se ruku v ruce prodlužuje i pracovní schopnost  a výkonnost lidí. Prodloužení věkové hranice se většinou netýká prodloužení kvalitního plnohodnotného života… Není-liž pravda?

Takže požadovat, aby senioři pracovali déle mi přijde věku nedůstojné a to především s ohledem na to, že už druhé generaci obyvatel, co využívá stále štědrého sociálního státu, chybí motivace k práci. Tady spatřuji nejslabší a nejžhavější článek systému souvisejícím s důchodem a jeho reformou.

Můj názor je, že léty uzákoněná téměř rovná výše minimální mzdy a roky se neměnícího životního minima tu napáchalo takové zlo, že vyčistit celý sociální systém od věčného přiznávání dávek těm, co nechtějí pracovat znevýhodňuje důchodce, co léta pracovali, ale i maminy, co vychovávají další generaci. Pro nepozorné čtenáře uvádím znovu, že kritizuji přiznávání dávek těm, co pracovat nechtějí!  Kdo práci chce - ten si práci najde!

Aby mámy mohly vychovávat děti ve slušných i bytových podmínkách je třeba udělat pořádnou i revizi v bytové politice. To je dle mého druhý obrovitánský problém. Ano i tento problém má přímou spojitost s vyplácením dávek.  Dle mého už měl dávno být zákonem daný strop nájmu pro pronajímatele – přeci výše nájmu nemůže být rovna nebo vyšší  výši minimální mzdy. To má právo bydlet jen to, kdo má nadstandardní příjmy? A taky dle mého selského rozumu zde chybí kontrola, zda ti, co pronajímají byty a budovy řádně odvádí daně a nezneužívají jen dávek jako jsou příspěvky a doplatky na bydlení, či uhrazení nájmu od agentur práce. Kšeftaření s pronájmy a dříve s dávkami na bydlení během pár let zcela zdevastovalo bytovou politiku. Jedním slovem katastrofa!  Tady se nic nenastavovalo, neřešilo – všemu se nechal volný průběh a stát platil doplatky za bydlení do kapes těm, co potřební rozhodně nebyli Co se dá dělat – když to systém umožnil? Ovšem otázka vyplácení důchodů stále se zvětšující armádě důchodců se řešila – tam se vidělo, že se finance odčerpávají a musí se to řešit. Tak se vyřešila přímo šalamounsky – prodloužením odchodu věku do důchodu. Jen tak pod čarou – kdo se dožije v příštích desetiletí důchodového věku? Taky už vidíte vozíčkáře na střeše coby pokrývače a pokladní s francouzskými holemi na  straně jedné a na druhé straně spokojené konzumenty  sociálních dávek? Jeden by skoro měl chuť říci – blbej je ten, kdo ještě pracuje!

Nejsem ekonom, nemám k dispozici žádné statistické údaje, ale dle úplně obyčejného selského rozumu vidím problém s financemi na vyplácení důchodů úplně jinde. Ekonomicky aktivní našinci nepracují a do montoven se dováží zahraniční dělníci právě díky štědrosti dávek  - což vede k absenci motivace k práci. Když se těm, co pracovat nechtějí – zdůrazňuji: nechtějí pracovat, přestanou vyplácet všechny možné dávky a doplatky ona je časem nouze naučí. Anebo ne a budou mít problém se zákonem. Neplatilo po generace v našich zemích rčení, že bez práce nejsou koláče? Vždyť v zajetí systému dávek vyrůstá už druhá generace obyvatel, co nemá vztah k práci. A právě tahle  generace by mohla zaplnit všechny ty haly a výrobny a montovny, ale i obchody a zajišťovat služby v oblasti gastronomie atd. Peníze by tak neutíkali do světa a najednou by byl dostatek bytů a míst k bydlení pro mladé, co zakládající rodiny. Mateřskou se konečně podařilo zvýšit, teď by to chtělo už jen upravit bytovou politiku a motivovat  všechny pracující slušným příjmem, který jen  nebude blízký tomu, co člověku náleží po vyplacení všech dávek a to by bylo, aby nebylo! Ostatně, když někdo dá za dojíždění za prací tolik, že po odečtu z výplaty je na tom stejně jako když pobírá dávky  a je doma lidi k tomu, aby pracovali nemotivuje.

Ono všechno má svojí souvislost se vším. Když mladí lidé budou mít kde bydlet a budou mít možnost uživit rodiny, budou se rodit i ty děti a populace nebude stárnout a staří nebudou na okraji společnosti. Jenomže to by nesměl v celém sociálním systému zůstat kámen na kameni a s ohledem na léta štědrosti je i s ohledem na politické programy  udělat velkou reformu celého systému, včetně srovnání příjmů příjmům v EU. Jak se liší náklady na žití a na stravu u české prodavačky od prodavačky v EU?

Pozitivně hodnotím, že dochází k úpravám byť jen dílčím a kosmetickým. Více mě mrzí to,  že než se rozjede nějaká změna dojde zpravidla po volbách ke změně ministrů a jejich záměrů, kteří odvolají to, co jejich předchůdci slíbili.

Jen tak mimo článek – až dojde po volbách ke změně lidí na ministerstvech nebude mít politické dění daleko ke komedii s pohádkovou hláškou:  “odvolávám, co jsem slíbil a slibuji, co jsem odvolal“. Takže zajímat se jaký budu mít důchod je snad důležité pro ty, kterých se důchod týká v bezprostřední blízkosti….