Jak to vnímám já: O lapání ptáčků...

...šla jsem z nákupu a pohledem jsem se zastavila na jednom předvolebním bilboardu. Prý jízdné pro seniory a studenty zdarma. Hmmmm, student dávno nejsem do seniorského věku mi ještě celá dekáda let chybí...

...zastavila jsem a nevěřícně jsem na ty zubící se lidičky civěla. To nás opravdu mají za takové pitomce? Nebo jsme opravdu národ, co si nechá nabulíkovat nesplnitelné? Docela by mě zajímalo o kolik by se tedy zdražilo jízdné pro nestudenty a neseniory...???

Když jsem přišla z nákupu vyndala jsem poštovní schránku uvědomila jsem si, že předvolební masáž začíná...Ajajaj. Najednou všichni slibují, že se daně snižují a zpívat se smí, aby pak odvolali to, co slíbili...

Hmmm, co mi to jen připomíná?

...Přiznám se, že už léta nesleduji, kdo je ministrem čeho, ani jak dlouho ten dotyčný na té sesli sedí, protože je neskutečné, co se v naší české kotlině děje. Ministři se střídají jako apoštolové na orloji a než vymyslí nějakou koncepci, jdou od válu. Nikdy se nic nedotáhne do konce. Protože to prostě technicky není možné. Nový ministr, pak návrhy svého předchůdce shodí ze stolu a vymyslí své...a než je stihne zrealizovat přijde zase jiný..a pak se nedivme, že nic není dotaženo do konce. Že máme chaos ve všech odvětvích. Že jsou problémy v průmyslu, v dopravě, ve zdravotnictví, ve školství a že sociální systém stojí za starou Belu. Řeknu vám bez uzardění, že vyjmenovat porevoluční ministry byť jednoho rezortu je sakra těžký úkol a učit se to na zápočet, zajisté bych to nedala. Inu, mám nedostatky a mezery ve vzdělání jako hrom. Ale kdo si to má zapamatovat?  Než si zvyknu na nějakého ministra už je zase pryč. A hejtmani? No, tak to je ještě horší! Ta tak moc viditelní nejsou...

Tady si vzpomínám na historku, jež si mi stala na školení v Českých Budějovicích, kdy jsem hledala číslo dveří podle pozvánky a nemohla jsem ho najít. Z jedné místnosti vyšla skupinka lidí a já vytušila, že jsou místní a jednoho pána jsem oslovila:

"Promiňte prosím, předpokládám, že jste místní a že to tu asi budete znát, ale já nemohu najít číslo dveří..."

"Já vám pomohu a máte pravdu - znát bych to tu měl, když jsem hejtman..."

Nemusím popisovat, že jsem byla červená až na zadku a byla mi děsná hanba, že neznám jihočeského hejtmana a ještě ho drze oslovím, jak nějakého úředníka... Přesto společně se mnou ony dveře hledal a taky našel. Jistě, že jsem poděkovala a ještě se omluvila za ten trapas... Naštěstí to pan hejtman bral s úsměvem a sdělil, že se nic nestalo. 

Ale zase jsem utekla od tématu. Takže opět nastal čas, kdy všichni, jenž se ucházejí o pozice v krajských volbách budou slibovat to, co často nemohou, ani při sebelepší dobré vůli, zrealizovat. Nastala doba mazání medu kolem úst a "zpívánek", aby nás voličů nachytali na své sliby co nejvíce...

...mám mnoho let volební právo a zrovna tak mám právo rozmyslet se, zda k volbám půjdu. Dříve jsem to považovala za nutnost a povinnost, už několik let mi přijde, že je úplně jedno, zda je u moci Petr nebo Pavel, zástupce modrého okřídlence, oranžové flóry či peckového ovoce a s ohledem na to jaké chodí další předvolební tiskoviny se mi nechce ani vypisovat další strany a sdružení. Je to totiž úplně jedno, kdo tam na tom hejtmanském křesle bude, protože šance na prosazení záměrů z předvolebních plakátů stejnak bude mít minimální..

..ale nás ptáčky na ty vějičky (nebo větičky) nalovit musí...

Nevím proč, ale já si vždy, když jsme před volbami masírováni tiskem vzpomenu na krále z pohádky Pyšná princezna. Na bezmocného krále, který měl mít pravomoc, ale de facto byl jen figurkou a k ruce měl proradné a prospěchářské rádce, kteří jeho bezradnosti jen využívali ve svůj prospěch... 

Ale jako vždy zde prezentuji jen svůj názor a ten se opravdu může od vašeho názoru lišit.