Jak to vnímám já: Absence dotyků...
Včera jsem četla o tom, jak se Amerikou šíří služba poskytující obejmutí, pohlazení - čili přirozené věci, které každého z nás provází od narození.
Jen si vzpomeňte na to, kolik péče je věnováno miminkům, jak se stále nosí na ruce, jak se s nimi každý mazlí a jak je objímáme a konejšíme a tulíme k sobě... Jak obdivujeme jejich malé ručičky a nožičky a šmuchláme se s nimi... Vzpomeňte si jak malé děti vyžadují naše objetí, jak jim dělá dobře, když je po nějaké pro ně trágedii ujistíme dotykem, že je máme rádi... Dotyk je komunikace beze slov.
Vzpomeňte si, když jste si jako malí rozbili koleno a maminka vás pohladila, pofoukala bebíčko a hned bolelo tak nějak méně. Dotyk je základním lidským instinktem a má sílu a moc uklidňovat.
Vzpomínáte na první lásky? Na první nesmělé dotyky a šmuchlandy? Taky máte v paměti jak to lidským pulcům dělá dobře?
Moc dobře.
A pak přijdou ty legální intimní dotyky a několik krásných let zalitých sluncem...
A nejednou je tu střední věk.
Často probuzená druhá míza u chlapa, po létech opět hledá nový objekt k objímání, šmuchlení a mazlení všeho druhu. Zatímco jejich ženy zůstávají osamoceny. Taky samozřejmě touží po přirozeném doteku, po objetí, po pohlazení... Děti mají už velké a nemazlící se, vnoučata jsou často ještě na houbách a absence dotyků může vyustit i ke změně v chování. Často prý i k depresím. Absence dotyků prý oslabuje i imunitní systém. Když není kdo by pochválil, obejmul a pohladíl, svrkne se i ta dušička někam do kouta. Schoulí se tam a přemýšlí, zda ještě má v životě něco smysl, když vše už bylo... Přesto si takové ženy často připadají trapně a nikdy nevysloví to, že víc než po intimnostech touží po obyčejném pohlazení, obejmutí a možnosti k někomu se přitulit.
No a pak se divíme, že někdo začne podnikat v tom, že nabízí něco tak přirozeného - obejmutí, ať už jako placenou službu nebo jako křeslo s rukama...
A co teprve ve stáří? Opuštění staříci, na které nemají jejich děti a vnoučata čas! Jak těm chybí třeba jen vlídné slovo. A co teprve dotyk, pohlazení a ujištění, že je máme stále rádi... A jak takovým staříkům udělá dobře, když je k tomu obejmete nebo jen souhlasně pohladíte. Úplně oživnou. Nikdy by vás ovšem o to nepožádali.
S věkem se tahle přirozené potřeba, dotýkat se, kamsi ztrácí, jak kdyby to bylo něco nepatřičného. Něco, co náleží jen dětem a mládí...
Až když pak člověk ze světa odchází a my máme možnost být v jeho přítomnosti a doprovodit ho na onen svět, co zpravidla všichni děláme?
Držíme ho za ruku.
Hladíme ho a najednou nám to nepřipadá trapné a nepřirozené.
Najednou nám to přijde zcela spontánní.
Najednou je to logické.
Najednou nám to přijde správné...
Co myslíte, není zrovna teď ten správný čas někoho obejmout?
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Mladý může – starý musí…
...tak nějak se to říká, že, když člověk zaslechne zprávu o úmrtí člověka. V případě Karla Gotta, po oznámení jeho diagnózy, bylo opravdu jen otázou času, kdy titulky novin zaplní zpráva o jeho skonu.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Na důchody si počkáme a kdo ví, zda se jich dočkáme?
Když ve filmu Což takhle dát si špenát? omládlý Fanda Liška ve škole sděloval, že ho přece musí zajímat jaký bude mít důchod, bylo to úsměvné. Koho by v deseti letech zajímala výše penze, když má do důchodu daleko?
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Někdy se ví, co Bůh chystá…
No, řeknu vám otevřeně, že zpráva o nemoci Karla Gotta mě zas tak moc nezaskočila. Už někdy zjara jsem říkala, že se mi nelíbí to, co se okolo zpěváka děje. Když jsem slyšela písničku, co nazpíval se dcerou Carlotte řekla jsem si:
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: "Kdož su boží bojovníci..." aneb taky svádíte boj o hřiště?
Tak si představte, že když jsem byla malá každé poledne (a tuším i půlnoc) zněla tato znělka z kostelní věže. A považte, že naše malé městečko má bojovného ducha stále. Právě bojujeme o rákosníčkovo hřiště.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Když pod označením luxusu v Praze, pozřu maso z nemocné krávy, ale draze
mám se cítit blaze? No, řeknu vám, že po přečtení titulku o hnijícím mase nemocných krav dovezených z Polska, prodávaných jako argentinské hovězí v pražských luxusních restauracích jsem si řekla,
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Nový masivní útok na ukrajinské domy a elektrárny. Střely letěly až ke Slovensku
Sledujeme online Rusko v noci provedlo rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody hlásí v pěti...
Slovenský ministr vnitra Šutaj Eštok je po Pellegrinim novým předsedou Hlasu
Vládní stranu Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) na Slovensku nově povede Matúš Šutaj Eštok. Funkci...
Senioři chtějí technologiím rozumět, motivuje je status „cool babičky“, říká expert
Premium Čeští senioři stále více používají moderní technologie a mají zájem se v tom zdokonalovat. Nástroje...
Poplach v německém Porúří. Střelec zasáhl čtyři lidi, pátrá po něm i vrtulník
Policie v Porúří na západě Německa pátrá po útočníkovi, který dnes dopoledne na dvou místech ve...
Inspektor/ka – oblast vigilance zdravotnických prostředků
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 883x