Nemyslíš - zaplatíš
No, tak prostě po dodatečném dovezení připojovací tyče (věrní čtenáři rozumí), jsme byli opět připraveni na výlet na kole.
První malilinkatý (normální kolista by to považoval za pouhý přejezd z domova do restaurace) byl pro mne výletem se zážitkem. Jeli jsme opravdu kratičkou trasu (5 km) po velmi lehkém terénu. Cílem byla hospoda s odměnou - tatarák pro rodiče a něco dobrého a nezdravého pro děti – hranolky s obrovskou louží kečupu (Fuj, to jsi matka? Chudáci děti! Že se nestydíš!). Děti si tam hrály na hřišti, které moudrý restauratér vybudoval na zahrádce. Krom našich dětí tam dovádělo dalších 7 prcků. 3 z nich – holčičky (věk odhaduji na 1,5; 4;6) tam byly s jednou jedinou maminkou. A ta maminka byla pro mne ten zážitek. Byla to Maminka s velkým M. Přirozeně hezká, štíhlá, vysoká žena. Velmi klidná a trpělivá. A navíc strašně milá – celou dobu se usmívala. V poklidu přecházela od jedné dcerky ke druhé a třetí. Pomáhala jim na houpačku, na klouzačku, na schůdky atd. a střídavě s nimi konverzovala česky a pozór - francouzsky. Po telefonátu s manželem odešla zaplatit. Dcerky si v klídku dál hrály. Ta nejmladší tedy využila bezdozoru a jala se prozkoumat popelník. Nebylo tam nic závadného a tedy zábavného. Po zaplacení se všechny bez odmlouvání, pláče, zvyšování hlasu odebraly domu. Žádný chaos, nervy ani řev. Úžasné! Ono to fakt existuje! Pozorovala jsem je v úplném tranzu. Probral mě z něj až Toník, který mi podával hodně očesnekovanou topinku a velmi vážně mi sděloval svůj objev „Mami, tohle není doblota!“. Pohled mi sklouzl na Jáňu, která seděla hrdě vedle svého otce. Tvářila se strašně dospěle (není jí ani rok a půl) V každé tlapce hranolku. A co to má s těma rukama? Má rukavice? Červené? Ne to je ten kečup, do kterého si hranolky vehementně namáčí. Až po zápěstí. Stejný odstín má i na obličeji a bundičce. Prolínají se se skvrnami od nanuku. Princezna! Ale co? Hlavně že jsou děti spokojené.
Na neděli nám manžel naplánoval výlet trochu delší. Krčským lesem. Z Chodova do Krče. Opět nenáročná trasa. Vhodná i pro důchodce. I když ty jsme potkávali na těžší variantě - v protisměru. Do kopce. My tedy jeli stezku pro děti a Olču. Výlet proběhl bez úrazu. Asi hlavně proto, že jsme byli rozděleni do skupin. A to skupina A – Olča a kolo a skupina B – Radek na kole s Toníkem v sedátku a přípojným vozíkem s Jáňou. Toto zajistilo dostatečné zbrždění Radka a bezpečí dětem. Já měla co dělat sama se sebou a tím vehiklem. Jsem ostuda. Třeba doufám, že nikdo neviděl můj rozjezd do kopce. Nešlo to. Potupně jsem si přešla na rovinku. Jeden přejezd přes sjezd z dálnice jsem kolo opět trapně převedla. Ale až na jeden kopeček, kde jsem si špatně přehodila jsem vše vyjela a sjela. To je mé osobní vítězství. Na tý louce zelený jsme se nadlábli. Starosťátka nakrmila zvířátka ve výběhu a pohrála si na úžasném hřišti. Tímto děkuji všem restauratérům, kavárníkům, hoteliérům či pumpařům, kteří investovali do bezpečných a zábavných dovádědel pro děti. Je to super. Pak už jsme se jen „sklouzli“ k hotelu Chateu St.Havel. Tam jsem s dětmi a euforií, že to mám za sebou, pohodlně ve stínu na dětských prolézačkách počkali na Radka, který se vrátil na Chodov pro auto. Přijel. Nasadil kola na zahrádku. Já děti do sedaček a vyjeli jsme. Já zatoužila po kávě. A můj zlatý manžel mi chtěl vyhovět. A to hned. Proto sjel u pumpy, u které je Mc Donald. Radím, což „miluje“: „Šipka k Mc Donaldu byla do leva.“ „Prosim tě, neuč orla lítat! Víš kolikrát už jsem tady byl?“ V tu ránu rána a kolem auta prolétlo cosi zeleného. Toníkova cyklosedačka. Mc Drive! A my tam vjeli s kolama na střeše. Oba jsme dokázali na vzdálenosti cca 500 metrů zapomenout, že máme na střeše kola? Z místa řidiče se ozvalo peprné zaklení. Vystoupila jsem a pro kávu si došla k pultu. Dusila jsem se smíchy. Čekala jsem, že buď u pultu dostanu vynadáno a nebo tam narazím na smějící se spřízněnou duši. Nic! Jsou zvyklí. Nás nemyslících je zřejmě víc! Po návratu do vozu mě uvítal Toník: „Ty voe! Já na to seu!“ A tato věta mu bohužel zůstala v jeho slovníku. A patří mezi jeho nejoblíbenější a pronášené nejhlasitěji a na místech, kde je nejvíce lidí – hřiště, supermarkety atp.
Takže jsme obohaceni o novou průpovídku a trapné pocity na veřejnosti. A zároveň jsme chudší o částku, „vysolenou“ za novou cyklosedačku.
Nemyslíš - zaplatíš!
Olga Starostová
Z bloku do blogu
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/13249/w230/Bf92437.jpg)
„Jak píšete?“ ptal se nás náš lektor – mlaďounký spisovatel, scénárista, bloger, učitel a cestovatel René na Velkém kurzu tvůrčího psaní, který jsem absolvovala. Nabízela se odpověď „Skvěle a jsem tu v podstatě omylem.“ :) Ale otázka byla míněna, zda máme vypozorováno, kdy a jak se nám nejlépe píše. V jakou denní nebo naopak noční dobu. V jaké poloze. On to nazýval nějak jako čelový či bradový typ. To znamená, zda se při psaní držíme či opíráme o čelo nebo bradu. A tak podobně....
Olga Starostová
To je Vaše ostuda
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/13249/w230/Bf92437.jpg)
Byla jsem v samoobsluze. Nemusela jsem spěchat. Neměla jsem sebou děti. Výjimečný stav. Nákup v klidu.
Olga Starostová
Známý (Nadpis opraven)
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/13249/w230/Bf92437.jpg)
Miluji divadlo! Mno, to je možná silné slovo. Mám ráda divadlo. A jsem pravidelnou návštěvnicí. Ano, je to tak. I v tomto pro mne fyzicky i psychicky náročném období – mateřské dovolené - si najdu čas a pravidelně navštěvuji nějaký ten tyjátr. Za poslední 3 roky jsem byla 3x. To znamená, že pravidelně jednou ročně navštěvuji divadlo.
Olga Starostová
Zumba-víkend a neb můj výjezd bez dětí a manžela
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/13249/w230/Bf92437.jpg)
Už dlouho jsem se chtěla vydat na nějaký víkend se cvičením. A hele „Na Čarodějnice pořádáme náš první Zumba-víkend“ hlásily mé zumba cvičitelky Jana a Kristýna – kouzelnice, které dokázaly nemožné – já jsem si prvně v životě oblíbila sport. Anebo tanec? Prostě ZUMBU.
Olga Starostová
S lehkostí šelmy
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/13249/w230/Bf92437.jpg)
Tuhle jsem si vzpomněla na historku mé kolegyně, kterou jsem, přiznávám, teprve teď asi po 4 letech pochopila. Cože? Že jsem dost natvrdlá? No je pravda, že v práci jsem měla přezdívku Mimoň, která nevznikla jen tak zbůhdarma. Ale v tomto případě nejde o selhání mých mozkových závitů. Jde o to, že jsem máma a už se na tu situaci dokážu dívat z pohledu mé kolegyně v roli matky. Ačkoliv má kolegyně je pouze o 5 let starší než já, tak naše děti mají od sebe 18 let rozdíl. Zvláštní počty, že? No holt ona začala s mateřstvím brzy a já se s tím dlouho flákala. No takže, když mi vyprávěla tenhle příběh, tak já ještě nebyla ani těhotná a její počínání mi přišlo přehnané a spíše jsem se dokázala vžít do role jejího 17letého syna.
Další články autora |
Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč
Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...
Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“
Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...
IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě
Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...
Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě
Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...
VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho
Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...
Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová
Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....
Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie
Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...
Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu
Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...
Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce
Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2184x
* 15.3.1978 Bělehrad
Vystudovala Anglo-Německou obchodní akademii. Po té pracovala 12 let v rodinném podniku.Nyní na mateřské (Toník 3, Jana 21 měsíců).
Mezi záliby patří film,divadlo četba hl.detektivky - obdivovatelka Agathy Christie, pěší turistika, v poslední době zumba.