Poslední dobou je nám stále předhazováno, že bez reformy penzí brzy všichni nejspíš umřeme, protože nebudeme mít peníze. Nechápu ten hysterismus. Reforma penzí potřeba je, ovšem ne z důvodů, jaké jsou prezentovány.
Mně absence peněz ani tak netrápí, protože se jimi neživím ani s nimi netopím. S nejnovější formou peněz - 1111101000 Kč už se vlastně nedá ani topit. Zdůvodňování reformy penzí tím, že je potřeba, aby lidé měli našetřené peníze je směšná. Pokusím se to vysvětlit. Životní úroveň i samotný život lidí je závislý na výrobě a službách. Množství vyrobených staků či poskytovaných služeb je dáno počtem lidí v produktivním věku a jejich samotnou porduktivitou. Čili to, jestli budoucí důchodci budou či nebudou umírat hlady, je dáno jen a pouze tím, jestli produktivní lidé té doby budou schopni je uživit. Pokud nebude nikdo, kdo by pracoval, je celkem jedno, kolik peněz budou mít lidé naspořeno.
Dnes jsou lidé zdaňováni a jejich peníze přerozdělovány mezi lidi v neproduktivním věku. Je důležité si uvědomit, že tady vůbec nejde o peníze. Jde o přerozdělení bohatství společnosti, které je závislé jen a pouze na lidech v produktivním věku. Čili, tak jako tak člověk musí dávat peníze stranou a je celkem jedno, jestli je rovnou přerozdělí, či je bude spořit na svůj vlastní důchod. Ve výsledku půjde stejně pouze o přerozdělení stejného balíku bohatství. Slova o tom, že lidé stárnou, důchodců přibývá a tedy je potřeby mít více peněz jsou nesmyslná. Co by se jako mělo změnit, kdyby měli lidé více naspořeno? Čím více bude neproduktivních lidí s naspořenými penězi, tím více budou snižovat kupní sílu produktivního obyvatelstva. Stejný efekt, jako nutit lidi spořit by pak mělo jednoduše zvýšení odvodů na sociální pojištění.
Čili nutit lidi spořit z důvodu mít napsořeno a být v klidu, až tady jednou nikdo nebude pracovat je k ničemu. To je jen podtrhováno tím směšným číslem. 3%? To je prostě k ničemu. Reforma penzí je potřeba, ovšem z jiného důvodu. Nastolení osobní odpovědnosti a odstranění sociální izolace penzistů. Sociální stát ničí osobní odpovědnost a především odpovědnost rodiny sama k sobě. Pokud vnutíte lidem představu, že se stát o všechno postará a tedy oni nemusí nic dělat, tak z nich uděláte neschopné sobce. To není cesta, kterou by se společnost měla ubírat.
Reforma by měla jednoznačně směřovat k odstranění státních důchodů a převedení odpovědnosti za důchodce na je samotné a následně na jejich děti. Absence státní ručičky donutí především ty nejchudší, tj ty neschopné si jakkoliv naspořit na vlastní penzi, vychovávat své děti tak, aby oni sami cítili odpovědnost se o ně ve stáří postarat. Stejně jako to fungovalo vždy. Tady ovšem nejde jen o výchovu morální, ale především o vzdělání. Je jednoznačné, že pokud jedinou vidinou příjmu ve sáří budou lidem jejich děti, tak se je budou snažit vychovat tak, aby byly schopny se o ně postarat.
Sociální stát je hezká utopie, ale je důležité si říci, jaké má společenské dopady. A to je především morální degenerace a sociální izolace "sociálních skupin".
