Rozděl a panuj: Ale učitele není třeba rozdělovat, zvládneme to sami

Proti veřejným školám a jejich učitelům je vedena soustavná kampaň. Učitelům bývá přičítána vina za kdeco. Od pravopisu po obezitu. Jenže k útokům zvenčí se přidružují útoky zevnitř.

Ministerská vrchnost si bez problému znovu a znovu nachází ochotné kývače. Bohužel často poslouží i veleochotné školské odbory. Při protlačení inkluze se MŠMT hodily především neziskovky. Sama zakladatelka ČOSIV je neustále rozkročena mezi světem politiky (ministerstvy) a světem neziskovek. Dokonce dnes neziskovky plodí neziskovky: EDUin, EDUzměna. Vzniká EDUfert?

Znepřátelené jsou oborové spolky (AČ vs. SUČJL), profesní spolky (PK vs. UP) i školské weby (Česká škola vs. Pedagogické info). Jsme uměle rozdělováni na učitele konzervativní, moderní nebo alternativní. Dokonce i na učitele líné. Opakovaně je zpochybňováno pedagogické vzdělání. Sváří se kvalifikovaní a nekvalifikovaní. Když se k něčemu spojíme, jsme arogantně uráženi nebo arogantně ignorováni.

V diskusi na České škole nedávno zaznělo docela tvrdé, ale výstižné hodnocení: „No vida politici to s námi mají docela lehké. Učitelé si zakládají různé spolky a organizace a potom si vzájemně kálí na hlavu.“ Jsme stav velice hašteřivý a nesnášenlivý. I o bodnutí do zad není nouze. I ty, kolego? - I ty, příteli? V jiných oborech nevídaná věc. Jako stav jsme ve velmi vážném stavu.

A nejde jen o spolky. V zástupu stojí řada hlasitých liessmannovských expertů. Jen někdy učitelského původu. Experti mají vždy otevřené dveře do médií. A často jsou jednotlivci, spolky a neziskovky propletené podivnými svazky. Tatáž osoba vystupuje dle potřeby jednou jako ředitel (v debatě je potřeba zástupce škol), jednou jako zástupce spolku, ti lidé se vzájemně moderují, dělají spolu rozhovory.