Kdo dělá inspekci inspekce?

Mám na mysli tu slavnou Českou školní inspekci, která neustále roztahuje křídla k dalším a dalším činnostem. Spousta užitečné práce, jak by řekl sir Humphrey Appleby ze seriálu Jistě, pane ministře.

ČŠI utrácí stamiliony za nesmyslné testovací nástroje, které testují holé znalosti zcela v rozporu s rámcovými vzdělávacími programy. To však s úkoly ČŠI alespoň souvisí, protože „získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů“. Je smutné, že právě takové  informace jsou k ničemu. Odškrtávat položky v primitivních testech rozhodně neodpovídá požadavku Školského zákona, který říká, že „základním kritériem hodnocení je zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta.“ Zužování hodnocení na snadno testovatelné znalosti je proti smyslu cílů vzdělávání a může mít za následek zužování celého vzdělávání právě na memorování znalostí. To opravdu chceme?

Jenomže Česká školní inspekce se teď vrhá do dalších činností, které od ní nikdo nechce. ČŠI například vydává Přehled vybraných informací a zajímavostí ze zahraničí. To nijak podstatně nesouvisí s úkoly danými Školským zákonem. Ano, možná tím škodí méně než výše popsaným testování, ale možná tím také plýtvá svými zdroji určenými na úkoly dané zákonem. Má-li ČŠI tolik času, peněz a lidských zdrojů nazbyt, měla by spíše zvažovat, co vlastně musí kontrolovat. Jako třeba cedulky na dveřích. Víte, zda musí být třída značena arabskými, nebo římskými číslicemi? Že je to informace k ničemu? A copak asi na to říkají zahraniční zkušenosti? Ve Finsku inspekci zrušili. Myslíte, že by nám opravdu chyběla?