Kariérní řád aneb Ještě větší zmetek, než jsme čekali

Ministryně Valachová znovu recykluje staré nesmysly předchozích variant kariérního řádu. Namísto skutečného profesního rozvoje buduje zbytečné pozice a zavaluje učitele zbytečnou byrokracií dokladových portfolií a atestací.

To vše samozřejmě s okázalým pohrdáním hlasem učících učitelů, kteří neměli šanci se do přípravy zapojit. Ministryni stačilo opět oslovit staré dobré a osvědčené spojence, kteří možná něco zamručí do rukávu, ale neseberou odvahu takový paskvil odmítnout.

Přeskočme rovnou do standardu učitele, na kterém se parta anonymních tvůrců vyřádila nejvíce. Až stane „samostatný učitel“ před atestační komisí, aby se ucházel o třetí kariérní stupeň a stal se tak „učitelem vynikajícím“, bude mít 30 až 60 minut na to, aby potvrdil, např.

že Reflektuje úlohu školy ve společnosti v širších souvislostech a na pozadí hodnotových orientací.

že Rozvíjí svůj reflektivní potenciál – soustavně využívá repertoár pro něj účinných reflektivních strategií a technik.

že Prohlubuje teoretickou zakotvenost reflexe, opírá se nejen o poznatky z praxe, ale i o poznatky z odborné literatury a výzkumu.

Nerozumíte? Snad tomu bude dobře rozumět atestační komise… Že je reflexe důležitá? I na to text standardu pamatuje, když říká „nemusí tudíž platit, že ten, kdo dobře reflektuje, i dobře vyučuje“. 

Když si návrh pročtete, nezapomeňte na osobnostní předpoklady: vždyť učitel „Vykazuje potřebnou míru emoční stability – v případě potřeby využívá vhodných strategií a technik emoční regulace.“

Mně nestačilo ani počítání do sta.