Inkluze jako manipulace a tabuizace

Petr Uhl v Deníku Referendum píše, že „počítání Romů – především anonymní, například ve školních třídách, bez udání jmen – je stále aktuálním problémem.“ Samozřejmě.

Vyplnění kolonky národnost by prý bylo v rozporu s Listinou práv, ale nějaký pochybný vizuální odhad je snad v pořádku? Uhl dokonce tvrdí, že „stoupenci praktických škol … se velmi brání počítání (vizuálních odhadů) romských dětí, “ aby se neukázalo, „že v praktických školách a v přípravných třídách základních škol je poměrně několikanásobně více dětí romských než neromských.“  Obvinit je tak snadné, dokázat je však těžké. To se však autor ani neobtěžuje.  Stejně bychom naopak mohli tvrdit, že počty romských žáků manipulují odpůrci praktických škol. Není i takové sčítání Romů v rozporu s Listinou práv stejně jako vyplnění kolonky národnost při sčítání lidu? Koho budeme vizuálně sčítat příště?

„Romské děti také méně často navštěvují mateřské školy. Náprava je v integraci … zde pomocí aspoň jednoho povinného ročníku mateřské školy pro všechny děti.“  Na rozdíl od ministryně Valachové, která mlží krasořečmi o kvalitě žáků nastupujících do prvních ročníků základní školy, Uhlova slova vlastně potvrzují, že zavedení povinného posledního ročníku mateřské školy je především snahou o řešení romské problematiky. Menšina tak trestá většinu, zboží se prodává ve falešném obalu. Odtud konečně pramení i úvahy ministryně Valachové o obědech zadarmo pro žáky do třetí třídy. Odtud konečně pramení celá ta současná inkluzivistická šaráda. Proč to nejde říci narovinu?

Autor pak dává do souvislostí Romy a migranty. Pokud prý někdo zdůrazňuje, že Romové a migranti musejí dodržovat české zákony a české zvyky, tak „ je to svědectví o xenofobii či jiných předsudcích.“  Důvod? „Pokud jde o zákony a jiná závazná pravidla, je to pravda, a není to třeba ani zdůrazňovat,“ vysvětluje Uhl. Co je xenofobního na tom, když příchozího upozorním, že má dodržovat místní zákony a zvyky? Je snad už xenofobní cedulka o zakládání ohňů v lese nebo nevyklánění se z oken jedoucího vlaku? Má smysl takto nesmyslně „přecitlivělý“ přístup? Neměli by se naopak všichni Romové a migranti včas dozvídat o našich zákonech a zvycích?

Uhl varuje, že „v integračním procesu nesmějí být Romové manipulováni.“  Proč je však v integračním procesu Romů manipulována česká veřejnost? Inkluze, snaha omezit praktické školy, povinný předškolní rok mateřské školy, obědy zadarmo – to vše má jednoho společného jmenovatele. Jenomže se to nesmí říkat. Prolomení tabu a pravdivé pojmenování problémů jak s integrací Romů, tak se současnou migrací je ihned odsouzeno jako projev xenofobie nebo rasismus. Jestliže je podle Uhla integrace „proces založený nejen na dobrovolnosti Romů, ale i na svobodné vůli rostoucího počtu Romů i příslušníků většiny spolupracovat“, pak ji nemůžeme zakládat právě na manipulaci a tabuizaci.