Exministr Štech už neví, jak by si inkluzi po česku pochválil

V médiích čteme, že "Inkluze odhalila další tisíce dětí s poruchami".  Jenže se nerozlišují děti s poruchami a děti s podpůrnými opatřeními. A takových přibývá. Naopak ty děti, které odbornou pomoc potřebují, na ni nedosáhnou.

Na podpůrná opatření totiž dnes dosáhnou i ty děti, u kterých poradna žádnou specifickou poruchu učení nebo chování nenajde. V diskusi čteme: „Školy optimalizují příjmy, takže posílají děti do poraden víc než dříve, kdy to nemělo žádný efekt...“ Zatímco dříve na poradny tlačili v honbě za úlevami rodiče, dnes se k tlaku přidávají učitelé, aby do školy přitekly slíbené prostředky na podpůrná opatření. Proč bych se měl spokojit se zařazením žáka do nezaplaceného dyslektického kroužku, když lze podle vyhlášky 27 čerpat peníze na pedagogickou intervenci? Z inkluze se stala dojná kráva. Výrobci pomůcek si mnou ruce, učitelé často nevědí, co rychle objednat.

A naopak. „Tisíce dětí s různými poruchami byly dosud v běžných školách, aniž se jim dostalo odborné pomoci.“ Co je podle ministerstva školství odborná pomoc? Asistenti, asistenti, asistenti.  Zatímco v normálních podmínkách skutečné inkluze (např. po Skandinávsku) to jsou pedagogové a především speciální pedagogové. A poslední harpagonské novely vyhlášky 27 speciální pedagogy od žáků dále vzdalují, ba odstrkují. Ministerstvo vsadilo ne na pomoc odbornou, ale na pomoc lacinější a dostupnější. Rychlokvašených asistentů přibývá, mnozí dokonce odvádí dobrou práci v mezích svých možností - ale zdaleka nejde o slíbenou pomoc odbornou.  

Inkluze po česku vejde do dějin jako podivný experiment. Exministr Štech ale neví, jak by si inkluzi po česku pochválil.