ČŠI klade důraz na znalosti, ČŠI škodí vzdělanosti, ČŠI by měla být zrušena

Poněkud hyperativní ČŠI přinesla závěrečnou zprávu o výběrovém zjišťování výsledku žáků. Hlavní cílem prý bylo „poskytnout objektivizovanou informaci o míře dosažených vybraných očekávaných výstupů.“  Je tomu opravdu tak?

ČŠI přináší zjištění, že „výraznější se jeví být souvislost s velikostí školy – u 5. ročníku je patrná tendence k lepším výsledkům u žáků menších škol (do 90 žáků), zatímco u 9. ročníku naopak u žáků velkých škol (nad 550 žáků), přičemž silnější je tento trend u víceletých gymnázií.“  No a?  Co s tím? Že bychom do 5. ročníku tedy měli školy rozdělovat nejlépe do 90 žáků a nad 5. ročník bychom měli školy naopak slučovat nejlépe nad 550 žáků? ČŠI přináší typické zjištění pro zjištění, jen aby si někdo mohl hrát s tabulkami a grafy. Možná měla ČŠI zvážit i tlak a vlhkost během testování.

Podstatné ovšem je, co vlastně ČŠI považuje za ty tzv. lepší výsledky. Zatímco pokus o reformu, a dokonce i nenáviděný, ale zatím platný RVP.ZV klade větší důraz na dovednosti, „kompetence“ a třeba i vztah k předmětu, ČŠI se připojila k důrazu na snadno testovatelné znalosti.

Například zadaný úkol seřadit české panovníky a k nim přiřadit s ním spojenou událost. „Nedostatky v odpovědích žáků se týkaly především záměny osoby Václava I. a Přemysla Otakara II.“  No to je jistě život ohrožující záměna!!! Zejména pro žáka 9. ročníku, který toto učivo slyšel v ročníku sedmém. Stejně ohrožující a nebezpečné v orientaci v současném světě je nesprávné přiřazení porážky Mongolů na Moravě nebo počátky dolování stříbra v Kutné Hoře. Když začne pobíhat ulicemi nějaký novinář a častuje chodce podobnými otázkami, můžeme se jen útrpně pousmát. Ale ČŠI?  

Právě takovými testy se nejen nezjistí nic skutečně podstatného, ale právě takovými testy se vyvolá opět ve výuce důraz na holé znalosti a primitivní seřazování a přiřazování. ČŠI přispívá svým polínkem k devastaci vzdělanosti. Ostatně soudím, že Česká školní inspekce musí být zrušena.