Cesta do vzdělávacího pekla aneb Testování proměňuje vzdělání na tupý nácvik

„Vysoké procento lidí s maturitou v populaci nesvědčí o kvalitě jejich vzdělání, nýbrž o nekvalitě maturitní zkoušky,“ píše Petr Bílek v Literárních novinách v dalším pokračování nekonečného seriálu debat o státní maturitě.

Zaklínat se procenty lidí s maturitou však svědčí o tom, že autor jakoby zastydl v minulém století, snad v bájné první republice. Ano, ti dnešní maturanti jsou jiní než ti elitní maturanti dob minulých. Však slza nostalgie po minulosti skanula i v diskusi pod článkem. No a? Ale všichni prošli středoškolským vzděláním. Možná méně elitní, nicméně přece jen středoškolskou kultivací. A odcházejí do zaměstnání nebo na vysoké školy.

Je-li ta kultivace nedostatečná, nevyřeší to státní maturita, ba ani katofskór u přijímaček, ale jen a jen průběžná kvalita vzdělání na každé střední škole. Zaručí ji právě státní maturita? Nedávno jedna bývalá žákyně psala první gymnaziální slohovku na dosti prestižním brněnském gymnáziu: samozřejmě na téma vydestilované z nedávných státních maturit. Ale to už není vzdělávání, to je tupý nácvik. Čím častější lajny, tím více nácviku.

A nácviku na maturitu by podle mnohých měl předcházet nácvik na přijímačky a nácvik na plošná testování na základce, nejlépe ve všech uzlových bodech, kterých by pod taktovkou revizorů RVP mělo být víc. Nácvik na přijímačky na vysokou je už běžný. Že se kolem takového nácviku vytváří nemravný byznys, je také běžné. Vysoké procentu lidí s nacvičenou maturitou v populaci neosvědčí kvalitu jejich vzdělání, ale jen kvalitu nácviku.