Šílí doba, nebo my?

„Vymknuta z kloubů doba šílí“, říká Wiliam Shakespeare ústy dánského kralevice Hamleta a mohlo by se zdát, že slavný anglický dramatik ze Stratfordu nad Avonou spatřil odlesky naší doby.

Ale nejspíše se věci mají tak, že „pouze“ dobře pozoroval přítomnost. Starý člověk neumírá ve stejném světě, do jakého se narodil, už dlouho. A mnohem starší a snad i trvalejší než dělení společnosti na pravici a levici je dělení na ty, kteří s nadšením přijímají všechno nové, a na ty, kteří se na novoty dívají s nedůvěrou, protože v nich vidí ohrožení starého dobrého světa.

Nebýt těch prvních, žili bychom možná dodnes na stromech nebo v jeskyních. Bez těch druhých bychom se pohybovali ode zdi ke zdi.

Vývoj se však neustále zrychluje a cena zkušenosti klesá. S tím klesá i vliv konzervativního pohledu na svět a ve větším měřítku se uplatňuje přijímání novinek. Snad jen ve vědě ještě platí, že nové poznatky procházejí tvrdou oponenturou a říká se, že nové teorie se neprosazují silou své myšlenky, ale tím, že staří zastánci dřívějších teorií postupně opouštějí svá vlivná místa profesorů a vedoucích kateder a umírají.

Nobelova cena byla svým zakladatelem určena k podpoře začínajících vědců, kteří posunuli hranice lidského poznání, talentovaných spisovatelů a lidí, kteří se významným způsobem zasloužili o mír na Zemi. Finanční prémie s cenou spojená měla být podporou v jejich dalším úsilí, ať už se týkalo bádání nebo psaní.

Je ovšem pravda, že přinejmenším ve vědeckých výborech pro udělování cen se časem prosadil konzervativní přístup, a tak například český laureát Jaroslav Heyrovský byl za svůj objev polarografie z roku 1922 oceněn až v roce 1959, tedy ve věku devětašedesáti let.

Přes tento konzervativní přístup však byla Nobelova cena udělena i za přinejmenším poněkud sporné objevy.

Když byla v roce 2013 oceněna Nobelovou cenou za mír Organizace pro zákaz chemických zbraní, bylo to možno chápat i jako snahu odčinit udělení Nobelovy ceny německému chemiku Fritzi Haberovi v roce 1918. Ten ji sice získal za syntézu čpavku, používaného jako důležitá látka při výrobě umělých hnojiv, ale světově proslul jako „otec chemických zbraní“, protože vyvíjel otravné plyny použité v tehdy právě skončené Velké válce, dnes označované jako první světová, v zákopech u Ypres.

V roce 1948 byla udělena za fyziologii a medicínu švýcarskému chemiku Paulu Hermannovi Müllerovi za objev insekticidních účinků DDT v roce 1939. Dnes je však používání DDT ve většině zemí světa zakázáno používat, přestože ve své době byl považován za nenahraditelný v boji proti obtížnému hmyzu šířícímu nákazy a stále se k tomuto účelu používá v Africe.

V roce 1949 ji obdržel António Egas Moniz za objev lobotomie (tento operativní neurochirurgický zákrok, při němž jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku, provedl poprvé v roce1935) a založení neurochirurgie.

Jestliže se ozývá nesouhlas při udělování Nobelovy ceny ve vědeckých kategoriích, ještě složitější je situace v kategorii za mír. V roce 1994 tuto cenu obdrželi Jásir Arafat, Šimon Peres a Jicchak Rabin, přestože napětí mezi Palestinci a Židy trvá dodnes.

V roce 2007 se laureátem stal někdejší viceprezident a kandidát na prezidenta Al Gore za svou ekologickou aktivitu, přičemž roční náklady na energii v jeho třech rezidencích dosahují platu běžného Američana a vlastní akcie Occidental Petroleum (Oxy), která provádí ropné vrty s minimálními ohledy na životní prostředí.

A o dva roky později získal Nobelovu cenu za mír Barack Obama zřejmě jen za to, že vyvolal naděje svým plamenným projevem proneseným poté, co byl zvolen jako první Američan tmavé pleti prezidentem USA.

Někdo tedy získá Nobelovu cenu na první pokus, ale jsou i takoví, kteří se jí nedočkají nikdy, přestože byli nominováni mnohokrát.

Takový Gaston Ramon by mohl vyprávět, kdyby ještě žil. Ve dvacátých letech minulého století významně přispěl k vývoji vakcín proti záškrtu a tetanu, když vyvinul metodu inaktivace toxinů obou nemocí a metodu, jak zjišťovat účinnost vakcín. Jeho metody jsou při přípravě vakcín používány dodnes.  S počtem 155 nominací je světovým rekordmanem, nedočkal se však nikdy.

A letos se v nominacích objevila šestnáctiletá švédská školačka Greta Thunbergová. Získá Nobelovu cenu za mír za to, že od loňských prázdnin chodí každý pátek pravidelně a vytrvale za školu?