Viděli jste Katku?

Myslím časosběrný dokument Katka od Heleny Třeštíkové. Já poprvé právě teď na dvojce. Mohlo by se to jmenovat i Kam vás dovede heroin. Je mi z toho naprosto příšerně…

Jasně, četla jsem My, děti ze stanice Zoo. Ale asi jsem byla moc mladá nebo ta psaná forma není tak sugestivní. Katka. Na začátku krásná a podle toho, jakou esej napsala, i chytrá holka. Ale hero nezná bratra.

Je děsivé vidět, co člověku provede heroin. Já vím, můžou si za to sami, ale Helena Třeštíková je génius a neukáže vám jen, jak jsou špatní, ale i jak bojujou. Bojujou jako psi, prohrávají sami se sebou, jsou z toho na dně a nedokážou si pomoct.

Je hrozné vidět, jak holka, které heroin vypálil vůli, ctižádost a disciplinu, bojuje s tím, co jí ta samá droga šalamounsky a necitelně nechala: Uvědomění si vlastního srabu, opovržení nad sebou, že to nedokáže přemoct, potoky slz vyplakaných nad svým zpackaným životem.

Narození dcery Terezky jsem obrečela. Další peripetie taky – kdo si tohle zaslouží? Kdo trpí víc? Katka nebo Tereza? Doufám, že u Tereziny kolíbky stála i dobrá sudička a čeká ji dobrý život.

Vrhá mě do zoufalství, když vidím, že tahle droga degraduje lidi, ale jen v některých věcech. Žijou na skládce, zhrubnou, jejich život je trvalý konflikt s okolím. Přesto jsou schopni lásky, ale jen s tím, kdo je to táhne ke dnu. Tak jako se s nekuřákem kouřit neodnaučíte, nepřestanete vedle feťáka fetovat. Nechá jim i zbytky inteligence a důstojnosti – vidět Katku, jak trpí a pláče ponížením při jednání s doktory a sociálními pracovníky, pro mě bylo utrpení.

Protože osud těchhle lidí začíná většinou v pubertě, neodsuzuju je, ale lituju. Taky jsem měla v dospívání jalový nápady. Naštěstí nebyly návykový.

Je tenhle dokument v osnovách škol jako povinný? Myslím, že by měl! Jestli ve studentech film vyvolá jen deset procent takového zoufalství a bezmoci, jako ve mně, tak při nabídce heroinu budou zdrhat jak Usian Bolt. A mimochodem, co na to lidi, kteří si na tomhle háčkovým byznysu pakujou kapsu – viděli to? Považovali to za komedii a smáli se, nebo jim to připadalo tak jako mně jako nejšílenější horor, kterej kdy viděli?

A já si lámu hlavu s tím, že nedokážu seknout s kouřením… Díky Bohu za můj život, díky Bohu za mou matku, a jestli Katka ještě žije, přeju jí štěstí a dobrýho strážnýho anděla. A Terezce také.