Utluč se!!

„Mám pro tebe námět na blog,“ ozvalo se lehce hysterickým tónem z kabinky. „Tyhle pitomý převlíkací pidibudky!!“ Můj téměř dvoumetrový ramenatý bratr. Nemá to jednoduchý!

Už když jsem ho šla zhodnotit do převlíkací části obchodu a viděla, kolik kabinek tam zvládli nasekat, říkala jsem si, že v ToiToice by měl člověk víc místa. Z bratrovy kóje se ozývaly rány a závěs se vlnil, jak kdyby tam tančil hip hop. Když se pak z tý směšný krabičky vynořil rudej jako rak v džínách o číslo menších, lehla jsem smíchy – narvat se do kabinky a pak do těch kalhot, co se na něm tvářily velmi anatomicky, musel být výkon hodný hadího muže. Jak by řekl Jaro Slávik: „Táto šou patrí do Vegas!“

Je fakt, že český převlíkací kabinky jsou většinou tragický. Měřím metr osmdesát a mám údy odpovídající délky. Když odcházím do kabinky zkoušet svetřík přes hlavu, je mi předem jasný, že bez modřin to nedám. V momentě, kdy rozpohybuju své sáhodlouhé paže, lítá dřevotříska. Ještě, že je ten prostor tak malej, že se tam nedá upadnout. V momentě, kdy - oslepena napůl oblečeným svetrem - dám první ránu loktem do pažení, ztrácím prostorovou orientaci a rovnováhu. O důstojnosti nemluvě.

O adrenalinovém sexu v převlíkací kabince si v našich luzích a hájích můžeme nechat zdát. Nejenže skoro všechny mají místo dveří závěs končící minimálně půl metru nad zemí a přesně o třicet čísel užší, než je šíře kabinky, takže i z prostého převlékání ve vší počestnosti se stává úchylný veřejný sebeodhalování, ale navíc bysme se tam utloukli. Už se vidím s háčkem na stěně zaraženým do čela. Nebrat!

Český kabinky jsou o ničem. Navrhuju aktivní boj s tímto nešvarem! Nosme u sebe všichni centrofix a v každý kabince, kde se nelze otočit bez úrazu, nechme na zrcadle nápis MÁTE TO TU MALÝ! Doporučuju podepsat velkým Z po vzoru Zora Mstitele, aby to bylo bráno vážně.

Nebo si snad ten kabinkový sex chcete odpírat dál? ;)