Tak já si teda dám ňáký to předsevzetí…

...ale nebudu na sebe moc náročná. Přeci to nedělám proto, abych si dokázala, jakej jsem slaboch, žejo?!

Pro rok 2014 jsem si dala pět předsevzetí. Ke všem jsem došla po zralé úvaze, kdy jsem se přísně držela v mantinelech reality a svých schopností.

1) Nechám namazat ty dveře do kanclu, co už sedm let skřípou jak vrátka od chlívku. Je to činnost, kterou musí udělat někdo jinej, ale bez mého impulsu se to neobejde.  (Toto předsevzetí jsem již splnila - bylo to tak snadné, jak jsem předpokládala, stačilo jen zacvrlikat na hoší z údržby.)

2) Nechám si zase narůst dlouhé vlasy. To zvládnu, to se dá plnit i vleže či dokonce ve spánku.

3) Vrátím se zpátky ke knihám. Do iPadu, PC, televize a jiných svítících placek jsem toho nakoukala už dost a dost. Utrpení mi tohle předsevzetí nezpůsobí, protože chroupat písmenka, to já odjakživa ráda. A v podstatě se jedná o nahrazení jedné gaučové aktivity druhou.

4) Pokusím se navázat znovu kontakt se svým kamarádem, se kterým jsme se před čtyřmi lety rozžehnali po 17 letech přátelství kvůli… nedorozumění? Neporozumění? Pýše? Hlouposti? Sama nevím. Ale za pokus to stojí. Udička již byla nahozena a teď napjatě čekám. Vsedě.

5) Budu psát i nadále zásadní blogy o zásadních věcech a zásadních tématech, které možná zásadně změní životy mnohých z vás.

Jak vidíte, už jsem začala ;))