Nedejte se, prosím! aneb Oběti z červené pohovky Jana Krause.

Takovej chytrej a populární člověk. Má tohle zapotřebí? Kdepak má tenhle chlapík asi problém, že si potřebuje masírovat ego na svých hostech?

Šaškárny, Honzíku - to by ti šlo!

Dřív jsem v pátek ani nechodila pařit, abych se mohla koukat, ale hned první „přestěhovaný“ díl Show JK na Primě mě přesvědčil, že stavidla toaletního humoru byla vytažena a JK začal pilovat svůj „ostrovtip“, který tak rád používá, když rozezná slabšího soupeře. Když proti němu sedí nějaké eso, to je Kraus hotovej Hujer, když tam sedí kámoš, je Kraus taky děsnej kámoš, ale jakmile se na legendární pohovce usadí někdo, kdo dle pana moderátora není zcela na koni, už to do něj  pere hlava nehlava a rozdovádí se u toho, že ho zastaví asi jen kýbl studený vody mimo záznam.

Janu Krausovi asi někdo kdysi řekl, že je chytrej. Což o to, pod čepicí, to on asi má, ale ono jde ještě o to umět s tím nakládat, víme? Člověk může být i chytrým arogantním hulvátem. A to je přesně to, co se Janu Krausovi náramně daří.

On je rozdíl, jestli doráží na Kateřinu Jaques kvůli trestuhodné neznalosti biomasy, nebo ztrapňuje někoho, kdo se nedokáže pohotově vzepřít náporu jalových, rádobyvtipných bulvárních otázek. Posledním příkladem budiž reprízovaný rozhovor s hokejovým brankářem Ondřejem Pavelcem. Neupírám mu inteligenci, ale konverzační obratnosti mu příroda asi moc nenadělila, takže se stal kořistí. Kroutila jsem se na gauči jak hadice a litovala Ondřeje za to, jak ho ten nabubřelej trouba griluje. Trapné dotěrné a opakované dotazy na téma „Tak jak je to teda s tím sexem před zápasem?“ střídaly nevěřícné otázky typu „Vy nevíte, jak se má vaše bývalá přítelkyně?“ a já si v tý chvíli říkala, kdo asi tenhle pořad sponzoruje. Blesk? Šíp? Aha!?

Kraus je prostě mistr ztrapňování. Ach, jak ubohé… Pro všechny celebrity, telebrity a případné Brity pozvané do jeho pořadu jako hosty jsem proto vypracovala těchto pět záchranných univerzálních odpovědí, které by měly Krause řádně utnout:

„Pojďte si to vyměnit, ať nesedíte půl metru nade mnou, jste z toho nějakej drzej...“                                       „Co to tady máte…? Jo aha, to už vám leze z rukávu další vtipné eso!“                                                           „Neměl byste tady konečně nějakou jinou muziku?“                                                                                       „Ještě jednou mi skočíte do řeči a zlomím vám ruku.“                                                                                   „Promiňte, technická: Zapněte si poklopec…“

Zda to na něj někdo někdy vytasí a jak se s tím, chlapec, popere, to už asi bohužel neuvidím. Už zase budu v pátek chodit pařit a tuhle šou si klidně nechám ujít.

A budu připíjet na zdraví všech pokořených Janem Krausem! ;)