Volila jsem sice pana Schwarzenberga, ale to, co teď čtu o voličích pana Zemana, se mi ani trochu nelíbí. Namátkou:
Pac a pusu. Už je po volbách!
„Voliči Zemana se veřejně přihlásili k myšlení, které sdílejí. Kdo lže, je sobecký a chamtivý, má logicky vysokou toleranci k projevům těchto vlastností. Je pro něho normální flákat se v práci a chtít vyšší mzdu. Brát si půjčky na blahobyt a vyhýbat se placení. Činit si nároky na cizí. Snažit se vyhnout srovnání s tím, kdo je lepší, izolací na chatě, doma u televize nebo dovolenou v Bulharsku...“
Tak tahle, prosím, ne. Nesnáším škatulkování. Mám pár přátel, kteří Miloše Zemana volili. Dám ruku do ohně a půjdu přísahat před nejvyšší tribunál kdekoliv, že ničím z výše uvedeného netrpí a ostře by se proti takové charakteristice ohradili. Mám dlouholetou kamarádku, která je dokonce pravý opak téhle typologie: Nelže, i kdyby na to měla doplácet, nedostatkem obětavosti pro druhé nikdy netrpěla, chamtivá není. V práci maká jako šroub a s vyšší mzdou neotravuje – váží si toho, že práci má. Půjčky splácí včas a beze zbytku a ze svých úspor neváhá pomoct přátelům v nouzi. Na cizí věci nesahá bez dovolení. Je zásadová, čestná a tolerantní. A volila Miloše Zemana.
Kvůli takovýmhle výkřikům si nepřestanu své kamarádky vážit. Obávám se, že spíš budu brát s rezervou autory takových kategorických sdělení. Stejně tak si nepřestanu vážit pana Dejdara, ale začínám si myslet své o pánech Bočanovi a Stránském. Respektuju volbu profesora Franze a jeho kritikům můžu jen přát, aby si vzpomněli na tu koňskou dávku tolerance, kterou k přijetí tohoto pána potřebovali v první řadě.
Znovu podotýkám: Volila jsem Karla Schwarzenberga. Ale odmítám třídit lidi na Zemáky a Švarcíky! Připadala bych si jako úplnej idiot, kdyby se mě někdo z mých přátel zeptal na zdraví mé kamarádky a já odpověděla „My jsme se rozžehnaly v lednu 2013, protože volila Zemana.“
Asi málokdo z nás by řekl: "Politika je krásná věc a její sledování mi každý den zvedne náladu, morálně mě obohatí a zvyšuje mou úctu k vedoucím představitelům našeho státu." Takže se logicky nabízí otázka: Opravdu jsme schopni nadělat si nepřátele kvůli něčemu tak ohavnému, jako POLITIKA?!
Tak si dejme pac a nesme to s grácii. Svým zhrzeným fňukáním, ale i vítězným strouháním mrkvičky, můžeme ztratit respekt mnohem víc, než tím, koho jsme volili. A to by byla škoda ;)
