- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Neznám míru vyhrocení sociální situace na severu Čech, jsem z jihu Čech a u nás není situace taková, jaká nyní zřejmě panuje ve šluknovském výběžku. Situace u nás v Jihočeském kraji nedospěla k tomu, aby sem jezdila vládní zmocněnkyně. A vlastně je to možná dobře, že sem nejezdí. Proč? Protože když čtu, že se setká se starostou, s představiteli cikánských organizací a dokonce s rodiči jednoho z útočníků tak se opravdu nestačím divit. Co takhle se, paní vládní zmocněnkyně, setkat s oběťmi útoku nebo s jejich příbuznými? Co takhle vyjádřit lítost těm, kterým šlo při útoku cikánů o zdraví (ne-li o život)? Proč se za poškozené vydávají cikáni, které nedokáže většinová společnost prý přijmout mezi sebe? Proč vznikají agentury pro sociální začleňování, když o to začlenění ze strany valné většiny cikánů ani snad neexistuje zájem?
Dle mne lze problém vyřešit daleko snadněji a rázněji. Prostě a jasně všem nepřizpůsobivým lidem dát na vědomí, že v této zemi existují pravidla platná pro všechny bez jakýchkoliv rozdílů. Většina lidí je schopna tato pravidla dodržovat a pokud je někdo nedodržuje, pak musí očekávat, že s ním bude dle toho ze strany státních orgánů nakládáno.
Aby tento článek nevyzněl vůči cikánskému etniku negativně ... sám jsem se setkal s případy, kdy cikáni (bohužel jen jednotlivci ve výrazné menšině) žili a žijí zcela spořádaně, chodí do práce, své děti posílají do školy a není mezi nimi a ostatními lidmi žádných zásadních sporů. S takovými lidmi si kdykoliv a s chutí podám ruku, popovídám s nimi atd. Nepřizpůsobiví lidé bez rozdílu rasy nesmí mít pocit, že nad nimi drží tento stát ochrannou ruku.
Další články autora |