Pane prezidente, mlčeti je někdy opravdovým zlatem

Nevěřícně jsem si přečetl zatím jen úvodní část rozhovoru prezidenta republiky k udělené amnestii, který má v kompletním znění vyjít v zítřejším tisku. Ačkoliv jsem většinou s názory pana prezidenta souhlasil, pak tady musím prohlásit, že jsem Klausovým názorem zděšen a zklamán.

Už samotná odpověď na první otázku mne naprosto rozpálila do ruda. Že prý až hlavy vychladnou, tak se ukáže, že amnestie byla správným krokem. No samozřejmě, pro haldu propuštěných kriminálníků a jejich rodinných příslušníků to je jistě správný krok, však pan prezident těchto lidí také v rozhovoru vzpomenul. Škoda, že už nevzpomenul na mnoho poškozených a na jejich rodinné příslušníky.

Amnestie vždy asi bude krokem diskutabilním a možná i kontroverzním, v žádném případě by ale amnestií neměl prezident dávat najevo pohrdání oběťmi trestných činů. Kde, pane prezidente, naleznou nyní zastání ti, kterým Vámi amnestovaní způsobili škodu finanční nebo i zdravotní? Kde naleznou zastání ti, kteří se díky Vaší amnestii zřejmě již nedomůžou náhrady škod? U těch škod finančních šlo mnohdy o tučné částky znamenající i celoživotní úspory lidí.

Vždy jsem měl za to, že ačkoliv vyhlášení amnestie patří mezi prezidentova práva, že by prezident měl její vyhlášení diskutovat se zástupci policie, žalobců a soudců. Mám za to, že by se rozsah amnestie měl vždy týkat maximálně několika stovek odsouzených za nedbalostní trestní činy, tedy takových lidí, kteří se skutečně ve vězení, v "podmínce" nebo domácím vězení ocitnou opravdu ojediněle. Při takovém rozsahu amnestie by prezidentovi nemohlo být nic moc vyčítáno. Při pohledu před brány věznic, které nám nabízely tento týden české televizní stanice, jsem ale nabyl dojmu, že většina z propuštěných se dříve či později do vězení dostane znovu. Že třeba oslaví svobodu a pak zase půjdou krást, ničit, lámat kosti ... zkrátka působit problémy a neštěstí slušným lidem.

Že je v tomto státě někdy skutečným problémem dovolat se, pro slušného člověka, spravedlnosti, o tom tu a tam čteme i zde. Tak nějak jsem si už i zvykl, že vrcholní politici na obyčejné a slušné občany této země z vysoka kašlou. Že ale takový vzkaz a takto okatě zazní i přímo z Hradu od hlavy státu, to jsem tedy nečekal. Pane prezidente, tímhle krokem jste mne zklamal na celé čáře!