Odsun byl spravedlivý

Takové prohlášení mi tak nějak z úst českých politiků chybí. Tu se dočteme, že Petr Nečas jako první český premiér vystoupil před bavorským zemským sněmem a vyřkl lítost nad křivdami při odsunu. Jistě, ke křivdám došlo, asi nelze čekat, že přesun tak obrovského počtu lidí se obejde bez problémů, navíc v tak zjitřené době a při náladách, které v tom čase musely být.

Je třeba tyhle nepravosti přiznat a omluvit se za ně, včetně tzv. divokého odsunu. Ale ne, abychom se omlouvali opakovaně, abychom neustále podrývali to, k čemu se naši předci odhodlali dle mého soudu zcela správně a s mezinárodním požehnáním. Bojím se toho, aby to celé nesklouzlo k odsouzení celého odsunu. Myslím si, že odsun byl aktem spravedlnosti, byl následkem konkrétních událostí, které by s ním měly vždy být dány do souvislosti. Nemá cenu zde vypisovat historii konfliktních vztahů mezi Čechy a Němci v meziválečném Československu.

Posuzovat odsun dnešním pohledem dost dobře nelze, ať už proto, že se zcela pochopitelně nedokážeme vžít do pocitů lidí, kteří zažili problémy první republiky, kteří zažili následně válku a běsnění Němců a také z důvodu existence institucí mezinárodního práva (které v moderní podobě vznikly právě v podobě soudních tribunálů s německými či japonskými válečnými zločinci apod.).

Přeji si, abychom s Německem, Rakouskem a dalšími státy dokázali efektivně spolupracovat, aby se do vzájemné spolupráce a soužití promítaly konfliktní body historie co nejméně. Ale když už by k hodnocení takových historických etap či momentů došlo (např. právě odsun sudetských Němců), abychom dokázali jasně a srozumitelně obhájit spravedlivé kroky našich předků.