V dnešních dnech hýbe zprávami kauza pražského dopravního podniku. Pěkně se nám ta naše česká stojatá voda politiky v posledních měsících rozčeřila. To byl nejdřív Bém s Janouškem, pak přišel David Rath s krabicí od bot, následně éterem lítala kauza Casa, teď v centru pozornosti zase jezdí pražský dopravní podnik. Bylo někdy legrační jak ztráceli a ztrácejí nervy ti, kterých se jednotlivé kauzy týkají. Tak létají vzduchem nadávky, trestní oznámení a já nevím, co všechno ještě.
Zastavím se nyní u kauzy pražského dopravního podniku. Mohlo by mi to být ukradené, z Prahy nejsem (byť jsem tam 11 let bydlel, ale vrátil jsem se domů na jih) a je mi jedno jestli tramvaj/autobus číslo XY pojede od září na stejných trasách a se stejnou permanencí. Pravidelně sice do Prahy stále jezdím, ale z prostředků hromadné dopravy využívám nejčastěji metro. Nicméně o tom psát nechci.
Jak jsem podotkl, mohla by mi celá kauza být ukradení. Leč není. Nehraje se totiž o to, jestli tramvaje nebo autobusy budou jezdit častěji a stejnými trasami nebo ne. Hraje se o to, stejně jako v dalších výše uvedených kauzách, jestli policie a soudy (potažmo my všichni) dovolí, aby si vybraná parta s..čů dál dělala dojné krávy z nás ze všech. Když tak přemítám o těchto hrách, měl jsem dříve při kupování lístků na pražskou hromadnou dopravu vlastně štěstí, že jsem o ničem nevěděl. Neb řešit dilema, jestli mám pár korunami přispět firmě stojící za systémem SMS jízdenek či přispět v automatu vytisknuvším lístkem neznámé firmě v Karibiku ... takový rébus bych řešit nechtěl. Díky, že jste mne tohoto nemravného přemýšlení ušetřili páni Bémové, Dvořákové, Rittigové, Vodrážkové a další. Ušetřili jste mi mnoho starostí ... když už jste nešetřili na penězích mých i mnoha dalších poplatníků. Jen kdyby nebylo teď těch rypáků Licha, Lásky, Svobody, Bradáčové a dalších, to by se to žilo krásně.
V souvislosti s kauzou DPP dnes server ihned.cz uveřejnil rozhovor se zhrzeným Borisem Šťastným. Mimo jiné říká, že současný primátor se snaží získat vliv a moc. Když pominu to, že Šťastný musí Svobodu nenávidět, protože ho odstavil od válu, tak nevím, co chce pan Šťasný tímto prohlášením sdělit. Přece každý, kdo vstupuje do politiky a kandidaturu na jakýkoliv politický post myslí alespoň trochu vážně, tak chce získat moc a vliv, aby mohl prosadit své záměry. Na tom není nic zlého, jde o to, zda prostřednictvím vlivu a moci prosadí politik věci prospívající blahu veřejnosti a nebo jen blaho bankovních kont svých a spřízněných kumpánů. Ve zmíněném rozhovoru pan Šťastný také projevuje podiv, že pan Lich neprošel výběrovým řízením. Z mého pohledu jde o to, že současný pražský primátor tušil/věděl o levárnách za minulých vedení podniku, proto přímo dosadil člověka, kterému pravděpodobně věří s cílem situaci řešit. Alespoň to bylo řečeno jasně a veřejně a nedělala se "výběrová řízení" na oko s předem jasným vítězem vybraným "kolibříkem" a "maorskou princeznou". Do třetice mne v rozhovoru zaujalo spojení "nastavení standartních postupů". Docela by mne zajímalo, co si mám pod tímto spojením představit? Nevypověditelné smlouvy, miliony tekoucí po málých částkách z každé jízdenky kamsi do karibského ráje? No potěš ...
Závěrem rozhovoru je podotknuta lítost nad tím, že se dopravní podnik stal prostředkem mocenského boje. Pan Šťastný asi vzpomíná na časy, kdy si parta kolem něj dělala z tohoto podniku dojnou krávu. Chci věřit tomu, že bude mnoho "mocenských bojů", které konečně vyrvou různé dojné krávy z rukou všem těm, kteří odsávali peníze neurčené jejich kapsám a kontům.
Závěrem patří omluva za použití lidových vulgárnějších pojmenování.
