Jó, kdybych býval věděl, co ví v lásce štvanci. Tak bych byl zůstal seděl, nevyzval tě k tanci. Ale protože jsem tušil, jak ti to sluší v sexy prádle. Tak jsem ti na mou duši, tu svou upsal krví ďáble.
JÁ & TY 2 ( 2018 )
.
Je noc – v nedohlednu ráno.
Jsi sama, pokud je mi známo.
Já nikoli, jen se tak cítím.
Nejosamělejší mezi všemi.
V cizí zemi, se svým pitím.
.
Slyším slova mrtvých básníků.
Dalším lokem zaháním paniku.
Stojím v lijáku prudkém.
Zmatený a promočený.
V cizí zemi, se svým smutkem.
.
Já nezdárný otec, syn a strýc.
Přes všechny hrubý ruby.
Tvoje hladká líc.
Semletý životem a stár.
Nehasím žízeň, ale žár.
A chci tě stále víc.
.
Kdybych nebyl starý,
takřka napravený ničema.
Snad ocenil bych dary,
dívky s pomněnkovýma očima.
.
Je noc – ráno v nedohlednu.
Nechci obě, jenom jednu.
Rozsvítí se mi spolu s bleskem.
Když podroušený bloudím ulicemi.
V cizí zemi, se svým steskem.
.
Já nezdárný otec, syn a strýc.
Přes všechny hrubý ruby.
Tvoje hladká líc.
Přečkal jsem nejeden už svár.
Nehasím žízeň, ale žár.
A chci tě stále víc.
.
Kdybych nebyl hloupý.
V každé roční době.
Byl bych na slova skoupý.
Ušetřil bolest mně i tobě.
.
Nebyl jsem připravený.
Že sejdu z cesty, změním směr.
Na všechny ty změny.
Jak se to dotkne našich dcer.
.
Odcházím – zpět se neohlédnu
A ráno stále v nedohlednu.
Řešení tu nikdo nenabízí.
Nechci obě, jenom jednu.
Nejosamělejší v zemi cizí.
.
SMLOUVA S ĎÁBLEM ( 2018 )
.
Pod krajkovým negližé, slibně se vzdouvá.
Právnické obraty, no nic ... přeskočme list.
Tak nějak začíná ďáblova smlouva.
Pátého devátý, autogram a zbytek nemusíš číst.
.
Jó, kdybych býval věděl, co ví v lásce štvanci.
Tak bych byl zůstal seděl, nevyzval tě k tanci.
Ale protože jsem tušil, jak ti to sluší v sexy prádle.
Tak jsem ti na mou duši, tu svou upsal krví ďáble.
.
A tak jsem zůstal sám, ztratil všechno, sper to ďas.
Jizvy z tvých bolavých ran, ty nezahojí ani čas.
.
Pod krajkovým negližé, přírodní křivky.
Jen v tomhle světě, pro VIP vyvolený.
Smetanu prý slíže a pak šup do vířivky.
Po čtvrté metě, je všechno dovolený.
.
Jó kdybych býval věděl, jaký mají impotenti štěstí.
Tak jsem za šest neděl, neutratil tři mega za neřesti.
Ale protože jsem chlap, myslím ptákem a ne mozkem.
Jsem chudý, nemocen a sláb, žebrám před kioskem.
.
A tak jsem zůstal sám, ztratil všechno, sper to ďas.
Jizvy z tvých bolavých ran, ty nezahojí ani čas.
.
S krajkovým negližé, padnoucím na zem.
Mám dnes už utrum, zvládá mě ignorovat.
Kašle na moje potíže, co čekal já blázen.
Že pleš a bříško, jí budou imponovat.
