Právě včas

PRÁVĚ VČAS  (2019)

.

Je to dávno nebo včera? Vzpomínky máš skryty v mlze.

Odkud pramení ta nedůvěra, ptá se znovu, vesměs drze.

.

Žádný co by bylo, kdyby? V anonymitě téhle skrýše.

Už není čas na pochyby, to si piš, že nezavolá, nenapíše.

.

Ty jsi úsvit, žár a plamen, neomylná střelka kompasu.

Sejmeš tíhu z jeho ramen, smutku jenom do času.

.

Ty jsi lék na krev a slzy, naděje a nový srdce hlas.

Nejdeš pozdě ani brzy, věř mi, jsi tu právě včas.

.

Bolí to víc nebo málo? Míň na těle, víc na duši.

Jak se záhy ukázalo, ani jeden z nás tří netuší.

.

Žádný co by bylo, kdyby? V anonymitě téhle skrýše.

Jako Ježíš na kříž přibit, trpíš nahlas, trpíš tiše.

.

Ty jsi úsvit, žár a plamen, neomylná střelka kompasu.

Sejmeš tíhu z jeho ramen, smutku jenom do času.

.

Ty jsi lék na krev a slzy, naděje a nový srdce hlas.

Nejdeš pozdě ani brzy, věř mi, jsi tu právě včas.

.

Zvedni hlavu a zrak z knihy, prostě jsi na lep sednul.

Zbav se zášti, vší té tíhy, co tě věčně táhne ke dnu.

Mé předchozí texty a básně: https://snitily.blog.idnes.cz/?us=110180