Kterak Čoudek přičichl k monogamii

„Chceš mi říct, že bys přičichl k monogamii?“ žasla dívka. Čoudek zvedl hlavu z jejího klína, „pokud je monogamie až takhle lákavá, tak jsem pro všema deseti.“ Ačkoli nelhal, na důkaz svých slov použil jen dva prsty a jazyk.

KTERAK ČOUDEK PŘIČICHL K MONOGAMII

Čoudek poznal Martinu ve skalách. Nelezla, jen se dívala a fotila. Ani na ní (zpočátku) nezkoušel žádné fígle, jen ji pozdravil a hleděl si svého. Po dlouhé době vyrazil do skal s Červem a chtěl si víkend maximálně užít. Martina tu byla s přáteli, které znal od vidění. Fotila je při lezení a později svou pozornost a objektiv přenesla na Čoudka s Červem. Zabírala je, když viseli na skále, ve chvílích hlubokého soustředění před dalším obtížným krokem. Fotila je, když měli svaly napnuté k prasknutí, cvakali expresky, když řvali bolestí, radovali se z další slezené cesty. Když bylo po všem, Čoudek si vyklepával bolavé prsty a nateklá předloktí. Po očku si dívku prohlížel. Měla dlouhé vlnité vlasy sepnuté gumičkou a veliké tmavé oči. Na sobě měla světlé džínové kraťasy, tmavě modré tílko a tenisky New Balance.

„Ty,“ přivolával ji pohybem ukazováčku.

Zmatená i zvědavá šla k němu blíž. Vlasy měl slepené od potu a v předklonu zhluboka oddechoval. Měl lehce odřené rameno, z toho, jak se smekl a pár metrů proletěl.

„Musíš mi dát ten film,“ spustil na ni bez okolků.

Fotoaparát si instinktivně přitáhla k prsům.

Chtěl bych být na místě toho fotoaparátu, napadlo ho ihned.

„No, to v žádném případě,“ rázně zavrtěla hlavou, „nikde tu není zákaz focení.“

„Víš ty kdo já sem?“ zamířil Čoudek tím samým ukazováčkem na hruď, „mýmu sponzorovi se to nebude líbit.“

„Nevím, kdo jsi, a nevím, kdo je tvůj sponzor?“ namítla.

V tu chvíli se na scénu vrátil Červ, který vylezl z nedalekého křoví se slovy, „tak jsem konečně položil kabel.“

„To je můj sponzor, Červ,“ ukázal na kámoše „a to je … přeslechl jsem tvé jméno?“ pobídl ji.

„Martina,“ představila se, ale Červovu pravačku ignorovala vzhledem k tomu, co a kde před chvílí dělal.

„Čoudek,“ napřáhl svou pravici a byl rád, že ji přijala. Potěšilo ho, že nemá stisk ala leklá ryba. Ocenil to i jeho penis o pár týdnů později.

„Myslela jsem, že jste nějaký známí lezci?“ vrátila se k předchozí scéně, když společně s Červem a Čoudkem vyrazila zpátky ke stanům. Byla tak zabraná do fotografování, že si ani nevšimla, že její přátelé mezitím odešli k jiné skále.

„Ne, dělal jsem si srandu,“ vysvětloval Čoudek, „jen tady Méďa nemá rád, když někdo okukuje tu moji prdelku. On dost žárlí.“ Aby dodal svým slovům patřičný důraz, přivinul se k Červovi a podrbal ho za uchem.

„Ne já jsem … omlouvám se … netušila jsem,“ koktala zmateně Martina.

Pokud něco skutečně netušila, tak to byl fakt, že tenhle fór nezkouší Čoudek prvně. Měl rád výzvy, a tak třeba předstíral, že je studentem teologie nebo že je po úraze z dětství impotentní. Spoléhal na to, že ho holky vyléčí, případně obrátí na správnou cestu. Občas to i vyšlo.

Martina uklidila fotoaparát a objektiv do obalu, vytáhla si knížku a snažila se číst. Jenže číst a nedívat se Čoudkovým směrem, jí moc nešlo. Možná proto, že si sedla tak, aby na něj co nejlíp viděla. Po deseti minutách zjistila, že čte pořád dokola tutéž stránku. Čoudek ani Červ neodpovídali jejím představám o tom, jak vypadá gay. Což bylo dáno tím, že znala všeho všudy tři, včetně oblíbeného bratrance z Olomouce. A ti byli úplně jiní. Z těchhle dvou opičáků testosteron, obrazně řečeno, stříkal na míle daleko.

„Už jsme se báli, že ses ztratila?“ nabourala se do jejích myšlenek kamarádka Ivča.

„Trošku jsem sešla z cesty, ale támhle ti dva mě dovedli zpátky,“ kývla směrem k Čoudkovi s Červem.

Jelikož to Iva nekomentovala a ona měla potřebu dozvědět se víc, naznačila jí, ať si přisedne. Poté co tak učinila, pokračovala ve vyzvídání, „znáš je?“

„Jen toho malýho od vidění, leze jak Pánbůh, dřív sem jezdil s takovým klučíkem nemluvným.“

„Asi bejvalej přítel,“ napadlo Martinu.

„Cože?“ vytřeštila, ne právě nenápadně oči Ivča. Nelíbilo se jí, kam rozhovor směřuje. Ivča sem Martinu zatáhla, aby po nedávném rozchodu přišla takříkajíc na jiné myšlenky. A taky, aby ji pokud možno dala dohromady se svým bratrem, který se vrátil po pěti letech z Anglie. Ten frajírek jí nabourával plány.

„Říkali, že jsou gayové,“ objasnila Ivě, co ji vedlo k předchozí úvaze.

„Jestli on je gay, tak já jsem J Lo,“ měla ihned jasno.

Zadek jak Jennifer Lopez máš, pomyslela si Martina, která Ivče její oblé pozadí záviděla. Iva naopak záviděla kamarádce ty její dva kmínky.

„Jsem si jistá, že před měsícem tu pigloval jednu kozatou bloncku,“ vytasila se se zásadní informací.

Jistá si ale nebyla. Pravda byla taková, že je spolu jenom viděla v družném hovoru. Svou lež si v duchu ospravedlnila tím, že to dělá pro její dobro. Kamil se k ní hodí mnohem víc. Navíc netušila, že vývoj situace odhadla správně. Čoudek ji skutečně položil na záda.

Martinu na jednu stranu potěšilo, že Čoudek je na holky, na druhou stranu bylo evidentní, že je na ně až moc. Nejprve ho chtěla seřvat, pak ignorovat, ale nakonec se rozhodla pro variantu číslo tři. Po sprše se decentně navoněla, natáhla si 3 legíny a pod upnuté tričko si vzala si push-up podprsenku, aby vyzdvihla své drobné přednosti.

„Můžu?“ ukázala na volné místo vedle Čoudka, který si právě, věrný své přezdívce, balil druhého jointa.

Souhlasně přikývl, tak se usadila, „měla bych pro tebe nabídku?“ sdělila mu šeptem.

„Už jsem ti vysvětloval …“ spustil na oko podrážděně Čoudek.

„Ne, právě o to jde. Říkal jsi, že se příteli líbí tvoje … prdelka, tak jsem ti chtěla nabídnout, že tě nafotím?“

S takovým vývojem událostí Čoudek nepočítal, „jak nafotím?“

„Akty přece, jen ty a já v lese. Dáš je příteli jako dárek.“

Představa, že s ní bude o samotě, a ještě k tomu nahý, ho vzrušila. A to tak, že si musel přehodit nohu přes nohu.

„Tak jo,“ souhlasil, „ale jdeme hned. Sejdeme se na kraji lesa,“ instruoval ji a strčil si jointa za ucho. Mylně se domníval, že rybička spolkla návnadu, a tak při odchodu z tábora na Červa významně mrknul. Jaké bylo jeho překvapení, když si skutečně přinesla foťák. Šli mlčky lesem asi patnáct minut. Když došli na palouk pod skálou, kam dopadaly poslední paprsky zářijového slunce, shodli se, že lepší místo už asi dnes nenajdou.

Martina si myslela, že Čoudek couvne, že ho bude muset přemlouvat, aby se odhalil, ale on byl svlečený v cuku letu. Potěšilo ho, že na sucho polkla.

„Asi je tu trochu chladno,“ pravila uštěpačně směrem k jeho pýše. Ačkoli v duchu konstatovala opak.

Čoudek se k ní zvolna přibližoval a čím byl blíž, tím byl větší. Jeho zpola ztopořený penis už plul vzduchem jen pár centimetrů od její ruky s fotoaparátem.

„Tak jdeme na to?“ hleděl do těch jejich velikých tmavých očí.

„Tak jdeme na to,“ zopakovala po něm, pak se rychle vzpamatovala, udělala dva kroky krok vzad a zvedla fotoaparát k obličeji. Dál už se hrálo podle jejich instrukcí. A Čoudek se, ač neochotně, podřídil. Překvapilo ho, že jí jde skutečně jen o fotky. Ta holčička bude asi oříšek, pomyslel si. Ale kdo by měl rád snadné výzvy?

„Ještě vylez na skálu,“ instruovala ho poté, co nafotila prvních odhadem asi dvacet snímku. Čoudek se nenechal přemlouvat. Lezení byla jeho přirozenost. Na skále se cítil jistější než na zemi.

„Skvělý,“ pochválila ho, neboť byl naprosto přirozený, a navíc měl fakt pěknej zadek, „a teď ještě kousek výš.“

Čoudek si na stupu vyměnil nohy a díky několika rychlým pohybům se jak pavouk přenesl o další dva metry výš. Visím nahý šest metrů nad zemí kvůli holce, která mi nejspíš ani nedá, došla mu absurdnost jeho počínání. Chtěl se s Martinou o to své prozření podělit, ale když se ohlédl, byla pryč. Jakmile slezl dolů, zjistil, že nezmizela jen ona, ale i jeho oblečení.

Martina pospíchala lesem s hromádkou jeho hadrů a bot v náručí. Když přiběhla k ohni, všichni k ní tázavě vzhlédli. Posadila se a hodila věci před sebe na zem.

Červ napíchl Čoudkovo triko na větev a zvedl ho do vzduchu, „předpokládám, že jsi ho našla?“

„Jasně, majitel je tu co nevidět,“ ujistila ho, ačkoli předpokládala, že se zostuzený Čoudek pokusí ke stanu proplížit nenápadně. Během čekání ji napadlo, že to tak úplně nedomyslela. Co když spadl, zranil se? Co když nespadl a tím pádem se nezranil, ale děsně ji seřve? Jaké bylo její překvapení, když se objevil na kraji palouku s jointem v ústech a zamířil nejkratší cestou přímo k ohni. Smích chlapů a potlesk žen si vychutnával.

„Dík za věci,“ šklebil se od ucha k uchu, „ale příště musíš být opatrnější, vypadl ti z kapsy zapik.“ Postavil se přímo proti ní a kroutil nevěřícně hlavou. Poté zvedl ze země kraťasy, ale místo aby si je oblékl, prohlédl kapsy, vytáhl z nich kus zmuchlaného papíru a zase je hodil na zem.

„Nemáš pero?“ zeptal se Martiny. Přílišným ostychem vážně netrpěl.

„Já ne, ale ty nade vší pochybnost ano,“ ukázala na to, které se ji houpalo před obličejem.

Červ mu hodil svoji propisku, načež se Čoudek posadil vedle Martiny a na lístek načmáral adresu. Ani tentokrát se nedozvěděla jeho jméno a příjmení. Adresátem byla Malá Vilma.

Nejspíš adresa přítelkyně, aby mě ještě víc ponížil? blesklo Martině hlavou.

„To je máma,“ vysvětlil jí, jako by jí četl myšlenky.

„A vážně chceš, aby viděla, co jsem nafotila?“

„Není tam nic, co by už neviděla,“ ubezpečil ji. Ve všech různých podobách,“ pomyslel si hořce, když si vybavil výčet jejich známostí.

Zbytek večera i víkendu už proběhl v relativně klidnějším módu. Čoudek se smířil s tím, že Martina není holka na jednu noc. Martina naopak s tím, že on si pod pojmem dlouhodobá známost představuje prodloužený víkend. Doposud měla do svých jednadvaceti let jen jednoho přítele, a to celých sedm let. A ten byl samozřejmě přesný opak Čoudka. Mnohem víc byl podobný Kamilovi, který o její blízkost stál mnohem víc a odhaloval se spíše duševně než fyzicky. Ještě než se v neděli večer rozloučili letmým polibkem na tvář, připomněl jí, že bude čekat na fotky. Že je doopravdy pošle, ani nedoufal. Ale stalo se, tak Martině poslal krátký dopis s poděkováním a dotazem, zda se nehodlá v budoucnu věnovat lezení? Že jí případně nabízí pomocnou ruku, co by instruktor. Načež reagovala dalším dopisem, že s jeho „pomocnou rukou“ už měla tu čest.

Připojila i svou emailovou adresu, přičemž přiznala, že to čekání na odpověď je moc dlouhé, a výtku, že by měl zapracovat na pravopise. Čoudek už jí odpověděl elektronicky a připojil svoje telefonní číslo. Počínaje tímto okamžikem si psali několikrát denně po dobu tří měsíců. Sejít se znovu tváří v tvář měli na Vánoce v Brně u Hudy Sportu. Poprvé v životě si byl Čoudek nucen připustit, že ho dívka přitahuje i jinak než pouze fyzicky. Už ani to lezení mu nepřinášelo tolik radosti, jako další zpráva od ní.

Na místo schůzky dorazila Martina o deset minut dřív, ale Čoudek už na ni čekal. Zatímco ona se choulila v kozačkách, zimním kabátku a čepici, Čoudek měl jen nízké pohorky, kalhoty a mikinu Direct Alpine.

„Tobě není zima?“ žasla po polibku na uvítanou.

„Tomuhle říkáš zima,“ utrousil ledabyle a spustil výklad o tom, jak mrzne na Kavkaze. A to si před schůzkou dal za cíl mluvit hlavně o ní. Šli se projít, pak si dali oběd v restauraci, po něm následovala další procházku po městě, a nakonec skončili v hospodě s partou jejich přátel. Tuhle akci měla domluvenou dlouho dopředu a nemohla ji zrušit. Čoudka představila skupině přátel ze školy jako kamaráda.

„A kde máš Kamila?“ zeptala se Martiny holka s dredy. Zda šlo o zlomyslnost nebo ji to vážně zajímalo, Čoudek netušil a bylo mu to vcelku jedno. Co mu ale nebylo jedno, byl fakt, že Kamil, ten kluk ze skal, je teď nejspíš její přítel. Proč mu to do prdele práce neřekla.

„Jel za rodičema a ségrou, vrátí se zítra,“ omluvila jeho nepřítomnost, „mám vás pozdravovat.“

Pokud se dnešní den doposud vyvíjel víc než slibně, od této chvíle šlo všechno do kytek. Čoudek jen stěží zakrýval zklamání. A nebylo mu ani nic platné, že Martina se s množstvím zkonzumovaného alkoholu přestávala ovládat. Nejprve se ho pod stolem dotýkala nohou, později i rukou. Přitom pořád vášnivě diskutovala se svými přáteli.

Hlavně s Mikym o objemu mužského a ženského močového měchýře. Ostatní přísedící i hosté u vedlejších stolů utichli a sledovali ten souboj argumentů. Miky se oháněl tím, že mužský močák pojme zhruba půllitr, kdežto ženský maximálně tři deci. Martina ho ubezpečila, že ty parametry jsou srovnatelné, ale protože vše probíhalo pouze ve fázi teoretické, spor neměl vítěze. Dokud Mikymu nedonesli nové pivo. Martina vzala jeho půllitr Bráníku, pohrdavě se na něj ušklíbla, na ex ho vypila a zamířila s ním na záchod. 

U stolu se rozhostilo ticho, které narušil až Čoudek, „napadá vás to co mě?“ prorokoval.

Nemýlil se. Neuběhlo ani pět minut a Martina ho postavila Mikymu na stůl přímo pod nos. Byl naplněný až po rysku. Aniž by si to tehdy Čoudek uvědomil, byl to přesně ten okamžik, kdy se poprvé v životě zamiloval.

Martina v sobě měla větší než malé množství alkoholu, když Čoudka na zastávce šaliny opakovaně žádala, „pojeď se mnou k nám?“

„Půjdu na vlak,“ vedl si dál svou. Vadilo mu to k nám. Dřív by mu to nevadilo, neváhal by.

„Nemůžeš jen tak odjet, když jsem se na tebe …“ přiblížila se k němu na dotek. Jejich rty od sebe byly vzdáleny jen pár centimetrů. Když se z centimetrů staly milimetry, zazvonil jí mobil. Čoudek vytočil oči v sloup, Martina se mu němým gestem omluvila a přijala hovor. Po opilosti v jejím hlasu najednou nebylo ani památky.

Mluvila krátce, neutrálně a volila, pokud možno, jednoslabičné odpovědi. I tak nebylo pochyb, že mluví s Kamilem. Ještě než domluvila, chytla Čoudka za ruku a zatáhla ho do noční šaliny, která konečně přijela. V momentě, kdy hovor ukončila, už měla jeho rty na svých. Po sexu, který předčil jeho i její očekávání a sprše kde smyli své hříchy a učinili další, leželi nazí v posteli. Martina šla před deseti hodinami na schůzku s tím, že pokud o ní bude mít stále zájem, vyspí se s ním. Vyspí se s ním, aby uspokojila svou touhu a chtíč, aby si užila dřív, než to bude mezi ní a Kamilem vážné. Teď když za sebou měla tři orgasmy, což bylo o tři víc než za celý její dosavadní milostný život, předpokládala, že Čoudkův zájem opadne. Čoudek ji však zcela v rozporu se svými zásadami neustále líbal do vlasů a hladil po těle. Nemohl se jí nabažit.

„Kdy přesně se vrátí?“ chtěl vědět.

„V klidu, až navečer.“

„Počkám na něj,“ oznámil ji.

Prudce zvedla hlavu z jeho prsou, „ty ses snad zbláznil,“ vyčetla mu, „a co bys mu tak asi chtěl říct?“

Chytil ji, přetočil pod sebe a pak si na ní obkročmo sednul, aby se nemohla hýbat, „že budeš se mnou, protože … silnější pes mrdá!“

„Ty seš mi ale romantik,“ snažila se ho shodit nejen fyzicky. „Já potřebuji pocit bezpečí, stabilitu a ne jen …“ zarazila se a „užasnou mrdačku,“ dodala šeptem.

„Ale ty můžeš mít obojí,“ nevzdával se Čoudek bez boje a znovu ji vášnivě líbal a postupoval po jejím těle níž a níž.

„Chceš mi říct, že bys přičichl k monogamii?“ dostávala se k jádru toho, co ji nejvíc pálilo.

Čoudek teatrálně přičichl k jejímu klínu a poté přiznal barvu, „pokud je monogamie až takhle lákavá, tak jsem pro všema deseti.“ Ačkoli ani v nejmenším nelhal, na důkaz svých slov použil jen dva prsty a jazyk. 

O čtrnáct dní později už se stěhovali do bytu, který jim pronajal Červ. Čoudek si na kuchyňskou linku vystavil svou sbírku půllitrů. Čestné místo v něm měl i ten Bráník, který ukradl v hospodě na Králově poli.

Když později přišel Červ s přítelkyní a malou Natálkou na inspekční návštěvu, hodnotil jednotlivé značky.

„Gambáč dobrý, Plzeň vynikající, Budvar můžu, Starobrno není špatný, Holba dobrá, Radek taktéž.“

Jako poslední mu padl do oka nejčerstvější přírůstek, „Bráník, to sou chcanky!“

Příště: Kterak Čoudkův pták Ohnivák o pírka přišel

Předchozí Čoudkovy eskapády naleznete zde: snitily.blog.idnes.cz/?us=125742