Bylo a je nás šest. A letos na 1. máje jednomu z nás manželka oznámila, že se chce rozvést. Přiznal to až počátkem prázdnin a neopomněl dodat, že čeká na ty další dva. Statistika rozvodovosti je holt neúprosná.
KOLEKTIVNÍ SAMOTA ( 2018 )
-
Ty byl jsi básník Špína, světem zneuznaný umělec.
Ty tanečnice primabalerína, holka na sex, na pokec.
Hráli jste si na mamku a taťku, vleže, ve stoje.
Vysoko nasadili laťku, neměli žádné rozbroje.
-
Vše se zdálo sladký, jak turecký med.
Tvůj penis nebyl krátký, rozum jakbysmet.
Byl jsi obdařený jako král, co se týče jazyka.
Všechny změny okecal, tebe se to netýká.
-
Měli jste v kapse prázdný, jen nekrytý šek.
Začátek dlouhých prázdnin, nekonečných líbánek.
Jo to jste byli ještě mladí, žádné děti, úvěr, dům.
Věcí, co na tom druhým vám vadí, bylo minimum.
-
Ty byla jsi tak skvělá, svěží ... klidná a veselá.
Dnes další den jen přežít, zas rozpálíš se do běla.
Ty jsi přibral třicet kilo, jsi z formy, nejsi fit.
A co neurveš silou, tak to radši necháš být.
-
Kdy nastala ta změna, nejste spolu, jen vedle sebe.
Nejčastější hovorů téma, je o tom co se nepovede.
Co se to stalo s vámi, je to smutný, vážně k zlosti.
Je tolik lásky mezi vámi, co masa na ohlodané kosti.
-
Proč říkám co je zřejmý, není třeba soudců, žalobců.
Jste čím dál tím víc stejný, nudní jak párek důchodců.
Možná i ti veteráni, mají v sobě víc života,
Nic víc prý pár nezraní, než dvojí samota.
-
Ty byl jsi básník Špína, umělec múzou políbený.
Ty príma primabalerína, což už dnes pravda není.
Hrátky nejsou skvělé a už vůbec na pořadu dne.
Po tvém ochablém těle, už ani nevzdechne.
-
Spíš mládencům hladí stehna, ty pro pivo jsi živ.
Z tanečnice je tak běhna, z básníka primitiv.
A vaše děti, zvlášť to třetí, na odvykací kůře.
Tu nejistotu, to napětí, snáší čím dál hůře.
-
Kdy nastala ta změna, je to vážně k nevíře.
Za scénou další scéna, vzduchem lítaj talíře
Co se to stalo s vámi, cítíte se podvedení.
I mnozí vaši známi, jsou už rozvedení.
-
Jste možná v půlce života, přitom na konci všech sil.
Duševní i fyzická nahota, už dávno společný není cíl.
Veškerou ztratili jste naději a tak jistě není divu.
Že přednost dáváte raději, samotě v kolektivu.
-
Ty byl jsi básník Špína, zneuznaný literát.
Dnes už s tebou není psina, jsi blbec na kvadrát.
Schůze v kvádru, kravatě, nákup zbytečných hraček.
Ne vážně nejsi ve vatě, vždyť máš dluhů jako sraček.
-
Ty Barbie baleríno, co na ksicht obličej si čmárá.
Naliji Ti čisté víno, na discu ... už jsi trochu stará.
Kde se to v tobě bere, snad až příliš často slýcháš.
Ty už mě vážně sereš, už jen tím, že můj vzduch dýcháš.
-
To je konec počátku, kam až jste dospěli
Možná je to v pořádku, možná v pr ... taky ne.
-
LENCE ( 1999 )
-
Táhnou, pod tíží padaj k zemi,
do dalšího střetnutí.
Nejistí a málo chtění,
plni bázně, strachu, nechuti.
-
Kolikrát si řekli, že to sbalej,
uzavřou se do své samoty.
Tady není nikdo dokonalej,
uznávaj se jiný hodnoty.
-
Prahnou, vzhlíží se v záři lesku,
neocení nikdo jejich píli.
Trochu trapně touží po potlesku,
uznání těch, co je odsoudili.
-
Napadlo tě někdy, jak se cítí?
jaký jsou ty každodenní splíny?
Asi budou celej život bití,
jenom proto, že jsou trochu jiný.
