Proč pan Drahoš nezvítězil

Proč pan Drahoš nakonec neslavil triumf? Jaké chyby udělal ve své kampani a čím odradil potenciální voliče? Mohl lépe využít své možnosti a zvolit účinnější zbraně? Podívejme se nyní na jeho kroky podrobněji. 

Dnes, když jsem sledovala vystoupení pana Drahoše u Jana Krause, mi naplno došlo, jaké chyby mohly vést k jeho těsné prohře. Je to pan profesor každým coulem - vážný, seriózní, inteligentní, slušný, distingovaný, zároveň v agresivní slovní přestřelce trochu těžkopádný a neohrabaný. A také malinko suchar. Neříkám, že je to dobře nebo špatně, jen poukazuji na to, jak se spoustě lidí zřejmě jevil. 

Bohužel jsem měla silný dojem, že se ze sebe za každou cenu snaží udělat někoho jiného - úplně opačného. A na to jsou všichni (staří, mladí, bohatí, chudí, primitivní i vzdělaní) velmi citliví. Jakýmsi šestým smyslem vycítí křeč a nepřirozenost. Dost často si ani neuvědomují, co jim na daném člověku vadí - jedni tvrdí, že panu Drahošovi nevěří, jiní, že je figurka a želé, nemastný - neslaný či nerozumí politice. 

Já tvrdím, že jen není sám sebou. Což je obrovská škoda. Ve všech psychologických příručkách a rádcích se dozvíte, že v první řadě MUSÍTE BÝT sami sebou - to znamená uvědomit si své silné a slabé stránky - silné vyzdvihnout, na slabých pracovat nebo je upozadit. Jenže pan Drahoš se nechá strhnout a za každou cenu bojuje zbraněmi Miloše Zemana. Snaží se být vtipný a pohotový, upozorňuje, že jeho si tedy nikdo na chleba nenamazal a ani nenamaže, protože je tvrdohlavý, drsný, umí bojovat. 

Je komické, že opravdu věřím, že umí bojovat - člověk, který jednal s vrcholnými politiky, rval se o Akademii věd, zvítězil a potom ještě stál v jejím čele, nemůže být slabý. Vědec takového formátu to má v hlavě srovnané a dokáže si stát za svými názory. Ovšem způsob, jakým se o tom snaží přesvědčit ostatní, je dosti nešťastný.

Dokonce tvrdím, že Jiří Drahoš je i vtipný - stejně jako moje máma - tehdy, když se o to nesnaží. 

V šachách platí, že pokud se soupeři podaří vnutit vám svou hru, prohrajete. A to se panu Zemanovi povedlo mistrně. Náš pan prezident je přeborník v sarkasmu, slovíčkaření, ostrovtipu a břitkém humoru. To lidi baví. Pan Drahoš takový přeborník není a lidi nebaví. Toť fakt.

A přesně na tom měl vystavět svou kampaň! Na tom, jaký skutečně je. Ano, já, profesor Drahoš, seriózní vědec, který neumí sypat vtipy na potkání z rukávu, nevybalí jasné stanovisko za deset vteřin, člověk, který o věcech déle přemýšlí. No a co? Je to na škodu? Nemusí být přece každý jako Miloš Zeman, aby uspěl a lidi si ho oblíbili. Náš stávající prezident je všechno možné i nemožné, ale jedno se mu upřít nedá - působí opravdově, autenticky. A na to ostatní slyší. 

I pan Drahoš by působil o mnoho přesvědčivěji a konzistentněji, kdyby "vybalil", jaký je, ovšem s vědomím, že o nic horší než pan Zeman. Jen jiný. Bojující svými zbraněmi. Ano, je to velmi těžké, ale nese to ovoce. V první debatě obou kandidátů na TV Prima, kde moderátor absolutně nezvládl svou roli a prostor dostalo nevychované publikum, byla patrná silná nervozita pana Drahoše, čehož pan Zeman beze zbytku využil. Skákání do řeči, napadání, překrucování, sarkasmus kapající z každého slova, pana profesora doslova umrtvily. Není divu. V takovém prostředí nemá člověk jeho typu šanci.

V druhé debatě se pan Drahoš, poučen, vrhl do útoku jako první. Ovšem Miloš Zeman se stáhl. Jsem přesvědčená, že to byl záměr. Vycítil vážnější atmosféru a správně vyhodnotil, že přílišná agresivita by nevyzněla v jeho prospěch. Pan Drahoš měl tedy často zdánlivě navrch, bohužel už lehce s křížkem po funuse.

Možné je, že v průběhu kampaně nabyl dojmu, že pokud nebude útočit a oplývat břitkým humorem, nemá šanci. Ale já o tom zdaleka nejsem tak přesvědčená. Když se člověk projevuje tak, jaký opravdu je, vždy působí na ostatní lépe, než když si hraje na něco jiného. Neříkala bych tomu ani tak přetvářka, jako spíš podvědomá snaha vyřídit soupeře jeho vlastními zbraněmi. Což si troufám říct, v případě pana prezidenta nejde. Nikdo nemůže být lepší v zacházení se zbraněmi Miloše Zemana, než Miloš Zeman sám! A z toho měl pan profesor vycházet - musím použít něco jiného, nečekaného, co ten druhý neumí. Stát si za svým, nesnižovat se k nesmyslným debatám, držet se tématu. Překvapit ze zálohy, vnutit protivníkovi svou hru! A to se nepovedlo....

Abych nebyla příliš objektivní, přiznávám, že jsem podporovala pana Drahoše, protože je mi sympatický jako člověk. Před pěti lety jsem neměla vůbec nic proti tomu, že byl zvolen Miloš Zeman. Působil na mě jako silná osobnost, s jasnými názory, která se jen tak před někým nesesype. Odpustila bych mu i nějakou tu vulgárnost či peprnou poznámku, kdybych měla pořád dojem, že ten člověk je pevný v základech. Ten ale bohužel už teď nemám... 

Asi jsem jen hloupá ženská, protože v konečné fázi se i v prezidentských volbách rozhoduji ne podle volebního programu a vyjmenovaných názorů, ale podle toho, jak na mě kdo působí jako člověk. Zase na druhou stranu jeden můj blízký tvrdí, že ženská intuice vyhraje nad mužskou silou. Nevím... V každém případě se pořád snažím zůstat objektivní a zjistit si co nejvíc informací. A tak se stává, že třeba Václav Havel mi byl sympatický jako člověk, ale zdaleka ne se všemi jeho názory a rozhodnutími jsem souhlasila a Václav Klaus mi byl protivný, ovšem se spoustou jeho přesvědčení jsem se musela ztotožnit. 

Přeji si jen, aby čas ukázal, že nynější výsledek voleb měl svůj smysl a nenechal naši zemi upadnout do bahna lži a nesvobody. 

Foto v perexu: https://www.google.cz/search?q=volby+prezidenta+2018&dcr=0&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwivq_2Z-oXZAhXR8qQKHRORBEsQ_AUICigB&biw=1366&bih=662#imgrc=MO6EQWxO9fYsFM: