Polsko, třetí velmoc EU

V posledních pár měsících plnily zprávy o Polsku první strany médií. Ať už se jednalo o volby, změnu názoru při hlasování o kvótách na přerozdělení uprchlíků či kontrola Evropskou komisí právnost státu atd.

Polsko je rozlohou i počtem obyvatel 6. největší státem EU, ve velikosti HDP je Polsko 8., státní dluh je 50% proti HDP. Server Business Insider uvedl Polskou armádu jako 18 nejmocnější na světě. V rámci EU se pak umístila na 5 místě.

Proč by mělo být Polsko třetí velmoci EU, když ani nemá euro. Polsko až do voleb v minulém roce vždy poctivě plnilo všechny směrnice a nařízení z EU, čerpalo dotace a do značné míry i souhlasilo se stále větší integrací EU. Po volbách ovšem Polsko svůj kurz lehce pootočilo a dává najevo, že již nebude všechny směrnice a nařízení EU poslušně plnit, ale je připraveno některé směrnice dokonce odmítnout nebo se jimi neřídit. Stejně jako to dělají jiné státy, některé dohody zkrátka obejít či se jimi neřídit. Polsku se již nelíbí být pátým kolem u vozu. Chtějí být v EU více slyšet.  

To však stále ještě nedělá z Polska velmoc EU. Dalším důležitým aspektem je Velká Británie, která má nyní starosti s vyjednáváním nových podmínek jejího členství v EU. Velká Británie se tak rozhoduje, zda v EU zůstat a sama příliš nezasahuje do jejího chodu. V EU tak zůstaly dvě řídící velmoci Německo a Francie. Další velké státy jako Španělsko, které má problémy se státním dluhem, vysokou nezaměstnaností, ztrátou konkurence schopností a snahou o autonomii některých oblastí, především Katalánska. Podobně, avšak v menší míře je na tom Itálie.

Polsko je navíc největším a nejsilnějším státem ze zemí bývalého Východního bloku. Polsko ze sebe může udělat regionální mocnost střední a východní Evropy. Polsko by tak mohl být hlas, který budou muset brát Německo s Francií vážně. Polsko samozřejmě s podporou států bývalého Sovětského blogu především pak států Visegrádské čtyřky a občas i s pomocí Velké Británie, která vždy byla „černým koněm EU“. Západní státy nepřikládají postojům ostatních států velký význam a pokud projeví jiný názor berou to spíše jako obtíž a snahu o vzpouru než podmět k diskuzi. V posledních pár měsících, se tak zájmy mezi některými státy značně rozchází. Státy bývalého Sovětského blogu by tak potřebovaly ve svém čele silný stát, který bude muset brát i Německo vážně a který bude mít dostatečně velké slovo v EU.

Velkou slabinou ve vyjednávání Východních států je, že většina z nich jsou čistými příjemci z rozpočtu EU. Tímto bychom se však neměli nechat vydírat a z ekonomického hlediska nejsou pro státy Evropské dotace tak existenčně nezbytné, jak se nám snaží EU namluvit. Okamžité zastavení dotací by bylo z krátkodobého hlediska znatelné pro ekonomiku ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bychom se s tím však dokázali vypořádat. Navíc by státům zůstaly peníze, které do EU posílají a pozastavení dotací by se i dalo částečně kompenzovat těmito prostředky.

Nevím, jak přesně proběhlo jmenování tří ústavních soudců a neznám přesné znění nového mediálního zákona, za což je Polsko kritizováno. Polská vláda však vzešla ze svobodných voleb a to do značné míry ukazuje sílící nespokojenost občanů Polska s EU a jejím směřováním. Vše jen dovršuje vyšetřování nikým nevolené Evropské komise stav demokracie v Polsku.

Sílící nespokojenost by měla být pro vedoucí politiky EU varováním a ne snažit jít stále více proti vlastním občanům.