- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Udatný Frydrychmagazín Legalizace
To vám bylo tak, milí potomci. Strýc Olda žil v naší krásné zemi už po 30 let, ale v jeho kraji pšenka moc nekvetla. Práce bylo málo, nechtělo se mu kopat uhlí, nechtěl ale ani na pracovní úřad. Jelikož byl odjakživa bystrý a přemýšlivý, našel díru na trhu. Rozhodl se, že bude podnikat s pěstebními pomůckami pro nadšence všeho druhu. Do svého krámku nakoupil zboží všechno hezky legální a počal trpělivě pracovat. Nejdřív to šlo ztuha, ale postupně se našli stálí zákazníci a Olda si po všech poplacených daních mohl dát kousek stranou i na vlastní chaloupku, kterou plánoval jednou u lesa postavit.
V zemi tenkrát platilo nařízení vrchnosti, podle kterého se nesměli pěstovat určité léčivé bylinky. Nemocné babičky to oplakaly, ale někteří mládenci a děvečky se zkrátka léčili až moc. Strýček věděl, že jeho zákazníci nepěstují jen okurky a rajčata, ale také se správně řídil moudrem předků: co není zakázáno, je dovoleno. Jednou se začala stahovat mračna. I do kraje vašeho strýčka přišla listina s pečetí nejvyššího soudu. „Ucelený řetězec k pěstování zakázaných bylinek se zakazuje,“ stálo na listu z Brna. Oldovi to nešlo moc do hlavy, přece kousek řetězce v jednom obchodě plus kousek řetězce v druhém dává stejně dohromady celý řetězec. Co naplat, chaloupku měl rozestavěnou, za mříže nechtěl, a tak některé věci z řetězce přestal prodávat.
Za několika kopečky ve stověžaté Praze toho roku ale mocní lékárníci přišli na to, že by to s těmi rostlinkami mohli zkusit. „Když už ale, tak ať z toho něco máme,“ řekli si tenkrát. Rozhodli se tedy, že nemocné budou léčit bylinkami vlastními a s ostatními že zatočí. Lámali si ale hlavu jak to provést, všechny zahrádky kontrolovat nemohli. Nakonec si vzpomněli na udatného Kubu z Frydrycha, ředitele Národní protidrogové centrály, kterému už podobní strýčkové Oldové dlouho leželi v žaludku. Jinoch z Frydrycha tak dlouho kroutil a kroutil paragraf 287 o navádění k toxikomanii, až bez varování zavelel k útoku.
Toho listopadu si pro Oldu přišli četníci, všechno legální zboží zabavili, o peníze přišel a aby každý věděl co se sluší, tak ho před sousedy vyvedli hezky v okovech. Stejně tak strážci zákona zabavili i veškeré zboží, které na sobě mělo zakázanou bylinku. Ta samá rostlinka ve znaku Národní protidrogové centrály nevadila, zřejmě asi neobsahovala více než povolené 0,3% THC. Strýčkův malý byteček četníci obrátili vzhůru nohama, dokonce nepotřebovali ani důvodné podezření pro spáchání trestného činu. Uplakaný strýček ptal se té noci pána z Frydrycha, co že vlastně provedl. „Tady se vnímání normality nepotkává s legalitou,“ děl moudře pán z Frydrycha. „Lze si o tom povídat, lze s tím nesouhlasit, ale to je tak vše,“ pronesl nakonec usmívaje se a doplnil si k tomu heslo svého sboru na Pomáhat, chránit a vychovávat.
A co bylo dál? Četníci moc důkazů neposbírali, takže obchodníci se po pár dnech ve vězení a několikaletých popotahovačkách u nezávislých soudů dostali zpátky do normálního života. Živnost byla fuč, peníze a pověst taky, hlavní ale je, že zůstali na svobodě a už nikdy si nebudou s Kubou zahrávat. Celé to ale nakonec nahrálo spíše než lékárníkům některým maličkým bylinkářům odněkud z Indočíny, kteří natahali ještě víc lamp a ventilátorů z OBI do svých velkopěstíren a měli se tuze dobře.
A co strýček Olda? Ten se, jak to tak bývá v pohádkách, poučil, milé děti. Po tom, co těžce splatil dluhy za pronájem krámku, řekl si, že na to půjde jinak. Podniká teď zase v pěstitelství, ale už to má promyšlenější. Rovnou si teď otevřel stánek s bylinkami někde na Václavském náměstí, tam prý žádná nařízení neplatí.
Další články autora |
Dolní Morava, okres Ústí nad Orlicí
2 000 000 Kč