Předmět doličný

Četla jsem článek na novinkách - Oblíbený trik podvodníků: fingovaná krádež aut. A tak jsem si řekla, napíši taky o jedné takové. Před pár lety (no, ono už jich je víc jak 5, jak ten čas letí) jsem si konečně udělala řidičák a "dostala" k dispozici auto...

Moji citróniAlena Veselá

Z vlastního auta jsem se radovala necelý měsíc. Manželovi shořela v jeho voze elektrika a protože on potřeboval být mobilní víc než já, tak jsem zase jezdila městskou s tím, že jsem si občas to "svoje" auto půjčila na víkend. Teda spíš na řízení, stejně jsme jezdili všude spolu.

Přibližně po třičtvrtě roce jsme se přestěhovali v rámci Prahy na nejmenované sídliště. Pár týdnů po přestěhování nám bylo auto odcizeno. Manžel ohlásil krádež a vyřídil všechny potřebné formality včetně odhlášení vozidla z registru. Zrovna byla trochu lepší finanční situace, tak ještě ten den koupil sobě kombíka a povinné ručení převedl na nový vůz. Posléze jsme pořídili i mě můj vlastní automobil. Původní autíčko, zelený citroën BX, jsme měli za ztracené.

Za dva roky byl manžel předvolán k soudu jako svědek. Netušili jsme, o co jde. A ono, ejhle, to bylo kvůli tomu ukradenému autu. Paráda. Vzhledem k tomu, že moje stávající vozidlo je opět BX, říkala jsem si, že by to bylo fajn mít ještě jedno na náhradní díly. To zelené bylo před krádeží zrovna po generálce hydrauliky a vůbec bylo v lepším stavu, než to co mám teď. Vyzvídali jsme, jak to bylo a tady je popis události.

Na parkovišti stála dodávka mercedes plná nářadí. Ale byla zabezpečená proti ukradení. Za ní stál náš citrónek. Teď už vím, že otevřít zamčené BX není nic těžkého a nastartovat ho pak přes kabely asi taky ne, i když to jsem nikdy neviděla na vlastní oči. Lupiči zřejmě vybrali tu dodávku, přeložili lup do nejbližšího auta, se kterým šlo odjet, a zmizeli. Citroën našla policie odstavený na opačné straně Prahy již asi měsíc po nahlášení krádeže. Počkali si, kdo si pro něj přijde a následně pozatýkali několik mladých lidí a obvinili je krádeže vozidla.  To bylo cca dva měsíce po ohlášení případu. Další dva roky trvalo, než se to dostalo k soudu.

Mladí lupiči měli hodně dobrého právníka. Ten právník totiž obvinil mého manžela, že auto nebylo odcizeno, ale že ho tam sám odvezl a následně nahlásil krádež. Tito nevinní mladí lidé si pouze všimli, že tam to auto podezřele dlouho stojí a nikdo se k němu nehlásí. Když se manžel po ukončení líčení optal, zda je možné odcizené a nalezené auto odvézt, dověděl se, že ne, že to je předmět doličný. Nikdy nám nikdo nevysvětlil, jaký bychom asi tak měli důvod k fingované krádeži, když jsme neměli uzavřenou pojistku (ani havarijní, natož pro případ odcizení, pouze povinné ručení).

Další 2 roky se nic nedělo.

Donutila jsem ho, aby na ten soud zavolal a zjistil, co a jak a jestli toho citróna někdy dostaneme, nebo co se s ním bude dít.

Předmět doličný byl určen k likvidaci a pokud bychom ho náhodou někdy potkali na silnici, máme to panu soudnímu úředníkovi nahlásit.

A tak jsme bez náhrady škody přišli o auto, které bylo v okamžiku, kdy ho policie našla, v perfektním stavu (tedy s ohledem na rok výroby 1986).

A co vy? Také máte zkušenosti s "fingovanou" krádeží auta?