Za všechno může odpor

Nová pravidla blogu: perex byl zkrácen, takže jsem jej musel překopírovat do textu. Omlouvám se, milým čtenářům.

aneb zamyšlení o technice a mém životě a Islámu a vůbec.  Zmatení významů někdy vede k nepochopení, ale já jsem se záměrně pohrál s významy a konotacemi slov odpor a napětí. Používáme je v elektrotechnice, ale i ve vztazích mezi námi lidmi.

Už je pozdě věřit na Ježíška

protože už je nám přes dvacet

a protože život není knížka

v který se dá zpátky obracet

Už je pozdě volat psychiatra

když náš stres má hlubší kořeny

než-li ty, že na nás hledí s patra

otec naší dívky Boženy

citace: Vladimír Mišík a ETC 4

Někdy má člověk den blbec. Ať sáhnu na, co chci, všechno je na levačku. A ve finále mi odešel na důležité akci koncový zesilovač. Ještě že mám přátele a kamarády, Vladimír mě obětavě půjčil svůj náhradní a bylo. Druhý den mi navíc dohodl u výrobce opravu. Cesta do Milevska uběhla náramně a za hodinku byl zesilovač v cajku a jako nový. Na vině byl odpor, tedy vlastně rezistor. Jistě mi odpustíte, že používám zastaralý výraz pro tuto součástku, ale mám to tak v hlavě nastaveno. Maličký do modra zabarvený nimr o velikosti komára způsobil zmátnutí ostatních součástek, takže koncové zesilovače byly přesvědčeny, že jsou přehřáty. Pan Dvořák o mně nic neví, netuší, že jsem zdatný radioamatér, takže mi přinesl ukázat, co že to způsobilo nefunkčnost mého zařízení. Najednou mi z toho všeho bylo veselo, takový obyčejný do modra zabarvený odpor mě přeci nemůže zkazit náladu.

Uvědomil jsem si, že odpor je vlastně celkem užitečná věc. Bez odporu by totiž nebylo napětí a bez napětí bych se nezamiloval do slunce mého života a neměl bych tři krásné dcery a jednoho vnuka a krásnou rodinu. Bylo to mimo jiné také odporem, už ne rezistorem ten je ctěný čtenáři pasívní elektronická součástka, já jsem v duchu přešaltroval na vztahy. Bylo to tedy mimo jiné napětím, které mezi námi postupně vznikalo při našich společných jízdách vlakem do Brna za mojí tehdy milou a za tancem ve Slováckém kroužku mojí dnes drahé ženy. To postupné napětí v nás zažehlo lásku, takže jsme skončili v kostele. A začepili ju. O půlnoci ju začepili a mě dali do ruk húlčičku na znamení, že už nejsme sami. „Co ti to Barborko udělali?“ reagovala na staré fotky z naší svatby naše kamarádka Eva.

Svatbou napětí a odpor neskončily, byly stále mezi námi. V našich vztazích, které jsme se museli vzájemně učit zušlechťovat. A také mezi námi a okolím, i naši rodiče museli mnohé překousnout. Najednou jsme se se světlem mého života stali rodinou a vztahy mezi námi a našimi rodiči se změnily. Díky Bohu, že máme takové rodiče, jaké máme, zvládli to na výtečnou. Upřímně se jim někdy ve vzpomínkách divím, jak to s námi mladomanželaty, mohli s takovým klidem vydržet. Napětí je dobrá věc, když jste pod napětím, musíte ze sebe vydat to nejlepší nebo to nejlepší prostě alespoň předstírat. I to byla někdy cesta. A reakcí na odpor totiž můžete měnit napětí. Uvědomit si to, že nejsme středem vesmíru, a že i lidé kolem nás mají stejná práva na štěstí a pohodu. Že je lepší dávat než brát, i to jsme se museli učit a učíme se tomu do dnes.

Odpor a napětí mě provází a bude provázet neustále. Někdy mám pocit, že by byla lepší tuna odporů tedy vlastně rezistorů, než snášet to napětí, které mě někdy dusí. Ale potom se šikne nějaká dobrá a příjemná akcička a je zase veselo.

Ten odpor ale není jenom kolem mé osoby, dnes se často traktuje v souvislosti s Islámem a jeho extrémisty, i napětí je cítit ve vzduchu. Přiznám se, že nemám rád neustálé naplákání na svět a na média a na blbou náladu a na to,  jak je nám hrozně špatně a nedobře a za komunistů bylo líp. A arabové se sem stěhují, aby nás zaplavili jejich dětmi, abychom byli konečně v menšině a oni nám mohli nařídit právo šaríja. No nevím kolik těch děsivých témat vlastně je. Občas mě zvednou ze židle a občas raději mávnu rukou.

To napětí a odpor jsou vlastně na světě dobrá věc a i internet a sociální sítě jsou fajn. Dřív bych si mohl nadávat tak leda na lampárně na pátém nástupišti v Břeclavě. A to by mě nesměl slyšet žádný z Osožáků, to by bylo jinak zle. Na pláči nad Islámem mě nejvíc baví absolutní zmatení pojmů u většiny spoluobčanů. Motají dohromady věci víry v Boha s náboženstvím a s církvemi i ideologii zaměňují za víru. Dokonce jsem četl názor, že všichni věřící jsou za všechno vinni, protože většina zvěrstev byla učiněna ve jménu Božím. My ateisti jsme z morálního hlediska mnohem lepší, neboť nic takového nečiníme, tedy jak ti děsní věřící – děl autor příspěvku. Jako by ten dotyčný ztratil paměť nebo zapomněl učivo základní školy. Zapomněl na Stalina na největšího z ateistů. A Hitler na tom nebyl o mnoho lépe, jeho zvrácené nepochopení Nietzscheho filozofie dovedlo také nemálo lidí do hrobu. Nemyslím si, že bychom se neměli dělit na věřící a ateisty. Neměli bychom se dělit nijak, prostě každý z nás má právo na svou osobní svobodu.

Mám spoustu kamarádů ateistů a mám spoustu kamarádů věřících, kteří nepraktikují žádný rituál a necítí se být součástí žádné církve a mám spoustu kamarádů věřících, kteří v církvích našli svoji pravdu. A věřte, že u vínečka a u pivečka je nám spolu dobře, občas se počastujeme briskním vtipem a je nám spolu fajn. Hlavně poctivě a důkladně vymlátíme prázdnú slámu, jak říkává náš náčelník Karel. Jedna z mých povedených historek je z jedné nejmenované svatby. Já jsem byl v našem kroju, vyšívaná podlužácká košula, modrý černice a nádherné holínky. Salem byl normálně po lidsku v obleku, ale většinu dne jsme trávili v objetí a se skleničkou v ruce. Alláh si ten den vybíral náhradní volno a tak jsme si dali do nosu. Měli jsme ho oba jak z praku. Vlastně jsme se měli nenávidět, já kluk z Podluží a on černoch z Afriky, ale proč vlastně. On i ten černoch je stejný jako já, má rád dobré jídlo a pěkné ženy a rád si zazpívá, kdyby nebyl jiné barvy, nerozeznali byste jej od našince. Má někdo právo dělit lidi podle barvy kůže a náboženství a víry nebo nevíry nebo Bůh ví podle čeho ještě? Dyž to neděláme ani my z Podluží?

Společnost rozdělují jiné zájmy než víra nebo nevíra v Boha. Za vším jsou peníze, protože o ně jde především. Je hodně skupin, firem, společností i států a nadnárodních korporací, které si chtějí přijít na nějaký ten dolar nebo radši na dva. A tak se nás snaží rozeštvat. V arabském světě vládne přesvědčení, že jim krademe jejich identitu a nutíme je do věcí, které sami nechtějí. Mnozí naši spoluobčané jsou přesvědčeni o nutnosti a téměř povinnosti vyhlásit svatou válku Islámu a všem zakukleným babám v šátcích. Jako bychom zapomněli, že podle skutků poznáme je. Jako bychom neviděli, jak se naše vzájemné nenávisti chopí tu jedna tu druhá strana sporu a nádherně a s úsměvem nás zneužívají.

Jo odpor a napětí jsou dobrá věc, když se umí dobře využít. Lidé se potom vzájemně chytají pod krkem v bláhové naději, že o svých pravdách přesvědčí ty druhé. Ať sa pravda ukáže, říkávají rozhádané sousedky, při bitkách o hranice pozemků. Když se moji milí přátelé někdy rozvzteklíte nad míru, kvůli svým pravdám, nejlepším lékem je studená sprcha. Zabírá to bezvadně. Někdy vám postačí, když si svůj příspěvek na Facebooku přečtete nahlas, to taky bývá výborné, když slyšíte, co jste napsali….

Taky si svoje články čtu nahlas nebo lépe nechávám je číst moji vyvolenou, někdy zírám, co jsem napsal, věřte mi.

S láskou k milovanému odporu a napětí a rezistorům a koncovým zesilovačům a všemu lidstvu vůbec, váš

Mistr zvuku z Podluží, Metoděj Skřeček

P.S.:  „Rezistor je pasivní elektrotechnická součástka projevující se v elektrickém obvodu v ideálním případě jedinou vlastností - elektrickým odporem. Důvodem pro zařazení rezistoru do obvodu je obvykle snížení velikosti elektrického proudu nebo získání určitého úbytku napětí.“

Dříve byla tato součástka označována jako odpor, což ale vedlo k nejednoznačnostem kvůli možné záměně se stejnojmennou veličinou (tj. s elektrickým odporem). Pro odlišení se začal používat pojem odporník (dnes velmi zastaralý) a později rezistor.

Citace: http://www.copsu.cz/mikrop/didakticka_pomucka/elektronicke_soucastky/rezistory.html