Grónská cesta, aneb jak nebýt (a současně být) v Evropské unii
Zcela v duchu své švejkovské pragmatičnosti, která je budována po staletí, dokonce je nazývána národní ústavou. Jsem přesvědčen, že jsou zcela nejchytřejším národem Evropské unie, který mění kostýmy Neználků a Všeználků podle potřeby. Avšak většinou netuší, že ve vztahu k EU je už před více než 30 lety převálcovali Eskymáci z Grónska.
Hodně Čechů si myslí, že je třeba jít z EU pryč, ale mnoho lidí se domnívá, že to vlastně nejde.
Ale ono je to úplně jinak. Z EU lze odejít relativně snadno zhruba během tří let. Dokázalo to 55 000 obyvatel Grónska nebo 50 000 obyvatel Faerských ostrovů, což jsou evropská zámořská území Dánska. Gróňané a Faeřané jsou sice státními příslušníky Dánska a tudíž občany Evropské unie, ale na jejich územích a správě věcí veřejných nemá EU žádnou jurisdikci.
Je vlastně snadné z EU odejít a stejně tak snadné je v EU zůstat.
Stačí mít dobrý zákon o všeobecném referendu s účinností i pro kraje. A ten tu nemáme.
Zůstaneme u Grónska.
Češi přeci jen trochu podcenili všeobecný přehled a myslí si, že k odpoutání od EU mají:
a/ příliš malý stát rozlohou, který by neměl být sám
b/ příliš málo obyvatel, aby bylo Česko důležité – Grónsko jich však má mnohem méně
c/ přes ohánění se rostoucí ekonomikou patří ČR k nejchudším zemím EU, neboť v tabulce průměrných příjmů na hlavu jsou Češi na počátku třetí desítky z 28 členských států
d/ příliš nečitelného narcistního prezidenta, jenž se tváří jako eurohujer, ale z balkónu se dívá raději směrem k Moskvě a Pekingu, a místo tvrdého státnického stanoviska raději pronese plytký bonmot, přitom neumí hledat na internetu
e/ v čele vlády příliš šedého premiéra, jenž má stigmata nýmanda, úředníka a bojara v obličeji i v chování
f/ příliš slabou vládu, jejíž složení prakticky nikoho nezajímá, zájem veřejnosti se zaměřuje na Babišovo Čapí hnízdo, na herce Stropnického a kérky paní Šlechtové
g/ příliš kabaretní parlament, v němž dominují spory o elektronickou evidenci tržeb, Babišův byznys, exposé eskamotéra Kalouska a herce Jandáka; populistické hádky o řešení krize kolem imigrantů, jichž v Čechách včetně žadatelů o azyl není ani 400, čili v Česku tento problém neexistuje; vůle občanů projednávat stěžejní věci státu tomuto spolku ze Sněmovní uniká, neboť parlament je nikoliv rozdělen na koalici a opozici, nýbrž je spojen v transkoalici, o jejíž existenci nemá občan a volič většinou ani tušení
h/ příliš servilní senát, jemuž je všechno úplně jedno a nakloní se jako třtina tam, kam vane silnější vítr.
JENŽE PŘEDEVŠÍM: to všechno nemusí hrát vůbec žádnou roli, pokud bude mít česká legislativa vůli umožnit zákonem z EU odejít. A tu zatím nemá. Nechce tuto myšlenku ani připustit. Dokonce nechce ani zjistit, co tento národ chce. Český parlament je na stejné úrovni jako do roku 1989, když legislativa neumožňovala odejít z RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci), neboť její strůjci k tomu neměli vůli a báli se zjišťovat, jakou vůli má ten zatracený pracující lid.
Fujtajxl.
Dánská legislativa je velmi liberální a demokratická, přitom celá země má podle statistik druhou nejvyšší životní úroveň na světě a lidé jsou velmi šťastní, i když platí velké daně. Grónsko bylo od roku 1973 součástí Evropské unie (tehdy Evropského společenství). V roce 1982 bylo vypsáno všeobecné referendum a Gróňané (88% lidí jsou Eskymáci, neboli Inuité) v něm rozhodli, že jejich ostrov, součást Dánského království, bude vyčleněno z unijního území a od roku 1985 přestal být přímým členem EU.
Grónsko má svou vlajku, svůj parlament, je členem tzv. Severské rady (to je takřka totéž, co ve střední Evropě Visegrádská čtyřka), v dánské delegaci je prostřednictvím svých zmocněnců zastoupeno v OSN. Má výhody celní unie. Na jeho územích dokonce nerozhoduje ani Dánsko s výjimkou záležitostí zahraniční politiky a obrany.
Někdo namítne, že Grónsko je zámořským územím Dánska, takže je to vlastně „něco jiného“. Není to tak. Jde jen o ústavu a legislativu.
Před několika týdny jsem zaslechl, jak předseda vlády pan Sobotka prohlásil, že pokud on bude premiérem, tak nikdy nedopustí, aby se v Česku konalo referendum o vystoupení země z EU. Proboha – co s tím má vůle jednoho státního úředníka co dělat? Jeden úředník nemůže rozhodovat o tom, jakou vůli mají občané jeho země.
Místo toho máme 22 poslanců v Evropském parlamentu, z nichž zhruba polovina je proti členství České republiky v EU. Někteří z nich do něj kandidovali rovnou s programem, že půjdou do Bruselu EU rozbít. Ale brát plat téměř 8000 eur měsíčně a další tučné náhrady jim nevadí. Češi prskají – a poslanci nejvíce - že v Bruselu a Štrasburku se rozhoduje skoro o všem, včetně rumu, pomazánkového másla, objemu vodních nádržek toalet, velikosti a zakřivení banánů, žárovkách – ale inkasovat miliardové dotace EU zas tak nikomu nevadí.
Švejkujeme a švejkujeme. A nic neděláme. Podle expertů zhruba v roce 2020 však budeme do fondů EU více přispívat než z nich dostávat. Vzpomínám si na výrok feldkuráta Katze: „Já něco chci, ale nevim co. Nevim co! Nevíte co chci? Co mně je vlastně do toho, co já chci. A vám do toho taky nic neni!“
Pavel Skramlík
Občanská nehoda podle soudruha Grospiče
Místopředseda českých komunistů Stanislav Grospič zřejmě patří někam úplně jinam než do demokracie..
Pavel Skramlík
Idealisty typu Kuciaka je třeba zabíjet
Od jednoho starého přítele ze slovenských médií, s nímž se znám už od 70. let, jsem před několika dny dostal disk se záznamy telefonické komunikace slovenského podnikatele Mariána Kočnera.
Pavel Skramlík
Jak nám Karel Gott zase pomohl
To už se musí sakra něco stát, abych za poslední čtyři roky sedl a napsal blog, byť jsem v tomto směru býval kdysi velmi pilný. A stalo se. Zemřel Karel Gott.
Pavel Skramlík
Špatný princip Evropy i českého státu
Jsme úplní pitomci, nebo ještě dokážeme myslet vlastní hlavou? Přijde mi, že "natržená" Evropa začne ještě víc blbnout.
Pavel Skramlík
Psi štěkají a karavana táhne dál
Sobotní hradní ceremoniál vyznamenávání významných osobnosti prezidentem republiky při příležitosti státního svátku vzniku Československa v roce 1918 byl velmi důstojný. Byla to důstojná parodie.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2965x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- R. Fulghum: Drž mě pevně, miluj mě zlehka
- Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon
- Kiosek na pláži
- Kuchařka osamělého muže (když to píšu)
- Rabíndranáth Thákur: Domov a svět