Rómové? Už za první republiky k nim byla

většina obyvatel nepřátelsky naladěna. Pokud zrovna nebylo třeba uplést koš nebo zadrátovat hrnec. Ani obce se nepředháněly v potvrzení domovského práva.

V roce 1927 byl vydán zákon č.117 o potulných cigánech. Dle Ottova slovníku naučného...Za potulné se podle tohoto zákona pokládají cikáni z místa na místo se toulající i jiní tuláci, práce se štítící, kteří po cikánsku žijí, a to v obojím případě i tehdy, mají-li po část roku – hl. v zimě – stálé bydliště...Kočovní cigáni dostali první průkaz totožnosti.

Po únoru 1948 byl zákon zrušen a nahrazen pro změnu zákonem o zákazu kočování. Nastala slavná éra integrace. Plánovala se obnova tradičních rómských řemesel a společné rómské podniky.

Emancipační politiku v sedmdesátých letech nahradilo společenské začlenění. Revolučním vynálezem se stala pomoc státu, cestou materiálních a společenských výhod. Komu se ve stejné nouzi pomoci nedostávalo, cítil se právem diskriminován. Měl však smůlu, nebyl členem vyvolené menšiny. Rómové byli pozoruhodně učenliví a postupně se naučili zákony dokonale využívat i zneužívat. Symbolem tohoto období byl a vlastně stále je Chánov. Čeština dostala nový výraz...vybydlení.

A po revoluci? Stále stejná písnička. Jen svoje moudra přidala Evropská Unie. Stovky politiků a desítky ministrů přineslo řešení. Nezůstal po nich ani popel. Ať už byl tón smířlivý nebo občas i radikální, po očku se hledělo do vševědoucího Bruselu. Stačil významně zvednutý  prst a bylo po slávě. Názornou ukázku koncepce předvedl ministr Kocáb. Vyzván, aby pochopil mentalitu a způsob života Rómů na pár dní společným soužitím, odmítl. Prý by mu chyběla...přípojka na internet.

Alfou a omegou je vzdělání. Polská menšina má svoje školy. Učí se mateřštinu, svoje dějiny, udržuje lidové zvyky. Rómům zůstaly jen ty zvyky. Nemá kdo je učit a z čeho učit. Nemají reprezentaci ani elitu. Jejich prioritou neni vzdělání. Dědictví je neúprostné a Mesiáš se nenarodil ani nenarodí.

Z občanského hlediska platí...práva a povinnosti má každý stejné. Bez rozdílu rasy, vyznání, národnosti, počtu dětí a jabloní v sadu. Obdivuji část romské populace, která dokázala za dvě generace příjmout způsob občanského života a hodnoty s ním spojené, nic to však nemění na faktu, že většina nepřizpůsobivých občanů je romské národnosti. To nelze vyvrátit argumentačně, statisticky ani rétoricky. Tedy pokud se nechce, abychom se přizpůsobili spíš my. Pak by nepřizpůsobivých bylo mnohem víc.

Pokud budu souhlasit s nadstandartní pomocí, ať už státní nebo formou různých fondů, chybí mi ta samá podpora třeba pro matky samoživitelky.

Napoleon o Bourbonech řekl...Nic nezapomněli, nic se nenaučili. Tím mířím na obě strany.

související články

http://sisa.blog.idnes.cz/c/162485/Tak-tedy-vitejte-Vsude-dobre-doma-nejlip.html

http://sisa.blog.idnes.cz/c/93408/Tak-a-je-to-Romove-budou-zalovat-kanadskeho.html

http://sisa.blog.idnes.cz/c/160369/Poucil-jsem-se-z-vitkovske-cauzy.html