Smutná kapitola našich dějin, na jejímž výkladu se dodnes neshodneme.

Vašek

U Lipan jsme zvítězili nad husitskými fanatiky.

já říkám díky za ten genialní tah Bořka z Miletína, to nebyl okamžitý nápad, ale promyšlená trategie...kdo ví kam by to vedlo podle dosavadní šablony.

No asi budu ukamenován, ale husité byli něco jako ISIS dnes...možná ne tak brutální, ale společnosti se po pár letech revoluce už prost nelíbilo to jejich fanatické ničení a zabíjení...

pokud budete kamenován, tak se Vás zastanu, pač vlstně máte pravdu

Zajímavé je, že ačkoli tehdy v Čechách (Moravy a Slezska se husitské hnutí prakticky netýkalo) žilo asi 1 milion obyvatel, tak součet vojsk u Lipan byl stejný jako celá naše dnešní armáda.

Zajímavý počty,díky,takhle jsem o tom nepřemýšlel jen mě překvapuje to množství "dřevěné"techniky

(I) Děkuji za připomenutí tohoto neblahého momentu českých náboženských dějin. Bitvu u Lipan ze hodnotit tak i tak (zjednodušeně "Palacký vs Pekař"), což je mimo formát internetové diskuse. Jen bych připomněl, a naznačil to níže i V. Fürst, že co se násilí týká, nemají si obě strany co vyčítat. Jak naložili lipanští vítězové s poraženými? Trikem je přesvědčili, aby se shromáždili ve stodolách a pak je v nich hromadně upálili (Piccolomini). To jenom na dokreslení tehdejších praktik (páchaných oběma stranami).---Patrně bude panovat shoda nad jedním pozitivem - ukončením tzv. husitských válek. Méně pozitivní ovšem byl politicko-duchovní dopad na tu část českého národa, která se hlásila k utrakvismu (podobojí), ačkoli se zprvu mohlo zdát, že situace se vyvíjí správným směrem. Na církevním sněmu v Basileji byla přijata Kompaktáta zahrnující Čtyři pražské artikuly, mj. povolující omezeně přijímání podobojí, přičemž i další články Artikul "byly tak zmírněny, že ztratily původní smysl" (Soltész). Papež Evžen IV. , navzdory slibu císaře Zikmunda, že se o to zasadí, Kompaktáta ovšem nestvrdil a jeden z jeho nástupců, Pius II., je v roce 1462, navzdory úsilí Jiříka z Poděbrad o jejich potvrzení, zpupně zrušil. Nejvyšší katolická hierarchie prostě nehrála s utrakvisty fair play, ale všemožně se snažila upevnit svoji totalitní duchovní moc. A to - podotýkám , aby nedošlo k nedorozumění - se utrakvisté považovali za součást Římskokatolické církve, pouze chtěli, aby jim bylo povoleno praktikovat víru více v souladu s biblickým učením.

(II) Pozitivně lze jistě hodnotit další "polipanský" moment, a to Kutnohorský náboženský mír mezi katolíky a utrakvisty z roku 1485, ovšem mezitím vniklá Jednota bratrská (mj. dala Čechům Kralickou Bibli a řadu vynikajících osobností včetně Komenského), která se definitivně odloučila od papežské církve, byla i nadále pronásledována - katolíky i utrakvisty. Skutečnou svobodu, alespoň v rámci České konfese, zajistil Majestát císaře Rudolfa z roku 1609. Náboženská svoboda v českých zemích skončila po tragédii na Bílé hoře 1620, kdy se naše země vrátily ke katolické totalitě.

S velkým zájmem jsem si tvůj článek přečetl, Jardo Navíc zcela sdílím tvůj názor, za kterých bych kdysi vyfasoval pětku z dějepisu

no jasně v dějepise jsme se to učili trošku jinak, husité něco extra lidového, což je nedotnutelná kvalifikace

Autore, děkuji Vám za poutavou exkursi do našich dějin. A obohacující je určitě pročíst i celou diskusi...

seš rozenej historik

to mám po matce, se furt štourala v knížkách...většinou zakázanejch.