Poplatek u lékaře a parkovné za 30 Kč, oběd za 90 a doplnění nádrže

Letní počasí na jaře, nás přiblížilo nejenom k dalším z mnoha svobodných voleb, ale také podpořilo touhu probádat nepoznané kraje naši ještě nedávno socialistické vlasti.

Pustošící nohy turistů jsme omezili parkovišti, odkud je ke zvolené atrakci vždy už jen pár metrů. Za tuto nevídanou službu jsem zaplatil 30 Kč na hodinu s tím, že mi tato hotovost snad nebude chybět u případné návštěvy doktora, ale úvaha byla náhle přerušena nutkavou potřebou. Protože jsem turista disciplinovaný, stála mě 10 Kč. Cestou k vyhlídnutému cíli jsem si zakoupil pravého českého hamburgera a doufal, že nedonesu vylomený zub svému zubaři. Dohromady bych zaplatil 60 Kč. Vstupné na zříceninu hradu mě mile překvapilo. Za součet cen  nutkavé potřeby a parkovného by mě nepustili ani na nádvoří Karlštejna. Proč se nepochlubit příbuzným jak užívám života? Stačily na to dvě pohlednice se známkami v ceně 30 Kč. Hladový po poznání a dlouhé prohlídce jsem neodolal volání poledního menu i s jemně perlivou vodou a kávou za 90 Kč i se spropitným. Den byl jako vymalovaný, a tak jsem si dopřál projížďku krajem, což jsem stvrdil doplněním nádrže za 300 Kč a večer se odměnil vychlazeným plzenským v ceně poplatku u lékaře.

Tak si říkám... kdyby parkovné, nutkavá potřeba nebo pohlednice stály tři moje denní platy, mohl jsem se otočit a jet domů. Doposud jsem nepochopil tanečky prý sociálních demokratů se zdravotními poplatky. Nemám žádný problém s třicetikorunovou spoluúčastí. Můj rozpočet to nijak neovlivní, ale zcela zásadně do něj zasáhne případná pracovní neschopnost a následné tři dny bez platu včetně dalšího krácení. Při svém lítém boji za práva všech na to naše milá sociální demokracie jaksi zapomněla. Druhou možností je, že procento produktivních je z pohledu hlasů bezvýznamná parta flákačů, kteří neumějí nic jiného, než zneužívat zdravotní služby.