Bylo rozdělení Československa omylem, nutností nebo přirozeným

vývojem? Při častých toulkách po Slovensku rád pohovořím s obyčejnými lidmi v krčmě u borovičky, v pivnici u piva, v kavárně u kávy nebo ve frontě na zmrzlinu. Má to pro mě vyšší vypovídající hodnotu, než mediální divadlo politické elity a nacvičená prohlášení tiskových mluvčích. Leccos jsem zaslechl jen tak, někdy i bezděky, jako túhle na termálním koupališti.

Zády k partě sedmdesátníků, jsem vyslechnul rozhovor vychvalující Slovenský sťát s množství stížností na předešlé Československo. Z nitra země začala stoupat stále teplejší voda a porovnáním útlaku společného státu a svobodného útvaru požehnaného Hitlerem se otec několikrát obrátil v hrobě. Jako člen Finanční stráže dostal 24 hodin a pár čtverečních metrů ve vagóně, aby naložil sebe, movitý majetek a přesunul se do Čech. Asi hlídal hranice s Maďarskem pod svého psa. Když jsem v tomto smyslu přispěl do diskuze, plavali jsme z bazénu v pořadí...já a za mnou přesila.

Náhoda tomu chtěla, že jsem v Rajci objevil bustu Ferdinanda Ďurčanského, ministra zahraničí Tisovy vlády, z které byl nátlakem Hitlera vyhozen. (Za zradu a kolaboranství byl po válce odsouzen k trestu smrti. Emigroval do Argentiny a zemřel v Mnichově roku 1974). Některé kruhy na Slovensku to patrně vede ke snaze glorifikovat jeho osobu div ne jako člena ilegálního odboje, ale byl to spíše naivní snílek, který věřil, že Slovenský sťát může vést svoji vlastní nezávislou domácí a nebo dokonce zahraniční politiku. Svěřil jsem tento obecný postřeh na slovenském blogu a probudil diskuzi, která mě překvapila, usadila, nikoliv však srazila do kolen.

Mohu souhlasit s názorem...Ja som napr. s mojou rodinou žil 9 rokov v rodinnom dome u mojich rodičov. Naše vzájomné vzťahy sú teraz super, keď bývame vo vlastnom dome, čo sa počas tých 9 rokov spolužitia určite nedalo povedať :-). A to isté platí aj o Čechoch a Slovákoch...Některé názory Čechům lichotí...Česi obsadili všetky úrady, políciu a armádu - či už v Sudetách, na Slovensku, alebo na Užhorode a v Mukačeve ...patrně byl za Moravou přetlak střední inteligence, ale pokud je pravdou, že na svých místech zůstalo je 1 procento původních úředníků, dovedu si představit důvod. Když pominu možné excesy, pak korupci a nekompetenci asi lépe odstřihnout nelze. Na druhou stranu industrializace přinesla jistě mnoho nových pracovních příležitostí..

Když se citovalo z Pittsburských dohod, nebyl jsem argumentačně připraven...Masaryk totiž oklamal Slovákov Rusínov i sudetských Nemcov, so všetkými podpísal Dohody, ktoré nedodržoval a ako správny autokrat nechal všetkých tých, ktorí sa len dožadovali splnenia svojich sľubov pozatvárať do väzeni.

K některým citacím nemám co dodat...Slovensko prestalo byt ceskou koloniou, nebol dovod, aby tu ostavali ceski kolonialni zamestnanci...nebo ...Slováci boli utopení v jednotnom národe československom a prestali prakticky existovať - toto sa nepodarilo Maďarom ani za 1000 rokov života Slovákov v Uhorsku..

Napadá mě paralela s generálem Eliášem, který byl jako jediný premiér okupovaného státu za svoji odbojovou činnost nacisty popraven. A odhalit pomník nešťastnému Emilu Háchovi, který rozhodně neslíbil, že v Čechách vyřeší židovskou otázku?...Kdo si na ně vzpomene. V české kotlině jsme na tom oproti Slovákům s národním uvědoměním mizerně.

Potkal jsem i názor, že už vznik Československa bylo pro Slováky neštěstí. Ve většině jsem však hovořil s lidmi, kteří dodnes rozdělení státu litují a je stále otázkou, zda to byla vůle většiny nebo ambice politiků. Na to by odpovědělo jedině referendum v roce 1992.

Z rozhovorů občas vyplývalo, že Češi drží maďarské iniciativy na uzdě. Byly oblasti, kde domluvit se krásnou sloveštinou nebylo tak jednoduché. Ani se jisté averzi nedivím, také bych nebyl nadšen, kdybych se na Českomoravské Vrchovině domluvil jen německy.

Ať tak či tak, jezdím na Slovensko rád a nevnímám tuto krásnou zemi jako cizinu a nechovají se ke mně jako k cizinci. Čeština mi byla vrátky pro borovičku navíc a srdečný rozhovor, někdy trošku zachumlaný do nostalgie...ja vnímam Československo a Čechov veľmi pozitívne a pocit súnáležitosti si i naďalej ponechávam. ..a za sebe dodám....cítím to stejně vůči Slovákům. Myslím, že tato kombinace převažuje na obou stranách řeky Moravy a zásadní rozdíl vidím pouze v tom, že na Slovensku pijí žinčicu a my kefír. Pouze v hokeji náš čas od času čeká bratrovražedný boj.

Pokud tento článek probudí diskusi, rád si přečtu zkušenosti a názory jiných.