Cože? Vyhodit hajtru?

Dvacet šest let po stěhování jsem si vzpomněl, že máme sklep a že bych se tam mohl podívat. Výsledkem byla úspěšně provedená akce„narveme do popelnic!" a jedna zdechlina hajtry značky Favorit.

„Co s takovou hajtrou budeš dělat? Vyhoď to, prosimtě!“ ošívala se polovina našeho manželství, která sama na kole seděla naposledy někdy krátce po třicetileté válce.

Cože? Vyhodit hajtru? Vyhodit favorita?

Vždyť jsem ho dostal k jedenáctým narozeninám. On teda měl být už k těm desátým, jenže milý taťka tehdy poněkud přecenil schopnosti socialistického zásobování. Když se v krámu „kola a šicí stroje“ bezelstně optal na kolo, prodavač si málem přivodil pracovní úraz potrháním bránice. Pak jednou taťka náhodně narazil na frontu, v níž u „kol a šicích strojů“ tábořilo asi padesát informovaných občanů. Než si doběhl domů pro peníze, z deseti dovezených kol bylo jedno prodáno v prodejně a devět ve VIP chodbě za kanceláří pana vedoucího.

Při dalším pokusu se živiteli (přes jednoho známého, co měl kamaráda, který se znal s jedním vrátným, co chodil na ryby se strejdou nějakého inženýra, který měl nevlastního syna, a jeho kamarád měl milenku, jejíž vedoucí chodil na pivo do hospody, kde měl pingl souseda, který znal šoféra, co vozil písek do štěrkovny, kde na lince dělal chlapík, jehož bývalá žena žila s doktorem, co léčil hajného, který přes esenbáky znal náměstka válcoven, který mu doporučil jednoho knihkupce, jehož druhá manželka dělala v bance s ředitelem hrávajícím šachy se strojvedoucím, který to táhl s nějakou signalistkou, jejíž dcera seděla v kanceláři s brigádnicí, která měla za tchána zedníka, jemuž skladník v domácích potřebách dlužil v mariášové lize a sháněl mu proto kompromitující materiály na vedoucího "kol a šicích strojů", jenž pak na poslední chvíli musel aktualizovat pořadníky na VIP chodbě) přece jen podařilo získat jednoho bledě modrého favorita. Stálo ho to dvě třetiny učitelského platu, dvacet pět krabiček různých cigaret, deset balíčků háčků na záclony, pytel cementu, dva kanystry benzínu od bratrské armády, štangli uheráku, čtyři pístní kroužky do fichtla a dva lístky na Katapulty v Mimoni.

A já bych tak těžce vyválčenou kořist měl teďkon jen tak beze všeho vyhodit ... to přece Katapultům udělat nemůžu!