Berou mi nádraží - ale já jim ho jen tak nedám
Ale oni nevědí, k čemu jim to moje nádraží bude. Oni jen dokola omílají ty omšelé fráze, co nemají žádný nápad a slýchávám je po celý život. Že je nádraží staré. Že nevyhovuje potřebám cestujících. Že je ostudou města. Že na něm provoz už není bezpečný. Že neodpovídá miliónu směrnic. Že to nové bude bezbariérové a s výtahy. Kdyby si aspoň jednou vymysleli něco nového.
Nikdy předtím mi nádraží nebrali, tak jsem nevěděl, jaké to je. Proto jsem usoudil, že si aspoň sepíšu, co všechno jim nedám a nenechám si vzít.
Nedám jim první kolej, protože na ní vždycky večer zastavil kolínský spěšňák a temnou škvárovanou uličkou mezi jeho soupravou a odstavenými poštovními vagóny přicházeli ti, které jsem měl rád a těšil se na ně.
Nedám jim třetí kolej, protože z ní odjížděly všechny ty chomutovské a chebské rychlíky, od kterých mám schované hromady opravdových rychlíkových příplatků.
Ani náhodou jim nedám pátou kolej. Vždyť na ní jsem vyjezdil své první nádražácké metry se „zamračenou“ T 478.1166.
Kdybych jim dal sedmou kolej, musel bych jím dát i ten můj nejdelší nákladní vlak, co byl tak dlouhý, že ji zabral celou a stejně dvacet vozů plus dvě lokomotivy přečuhovaly. Nedám.
A nenechám jim ani devatenáctou kolej vzadu u žosky. Kdy to bylo, jak jsme tam z lávky házeli kousky dřívek šíbujícímu parnímu čtyřkoláku do komína? Předevčírem? Nebo před týdnem?
Jak bych jim mohl dát tu věčně pokřivenou osmou kolej na libereckém nástupišti? Krásná chumutovská T 478.3266 už tam sice nikdy nezastaví, ale po čtyři roky kromě prázdnin jsem tady lezl do rychlíku 696, abych se mohl učit v Děčíně, když už jsem nesměl v Lípě.
Nebo jim snad mám jen tak nechat stánek hned vedle posunovačského doupěte? Ale kde si potom budu kupovat Severočeské tyčinky za korunu sedmdesát?
Co budou dělat se zábradlím před nádražní verandou? Taky si o něj budou otlačovat lokty a počítat vlakům hytláky a bajky?
Jak mi chtějí vzít to dlouhé skladiště, pod jehož převislou střechou jsme vysedávali na rampě, klátili nohama, čuřili otcům znárodněné marsky a šutrákama metali po němkyních?
A už vůbec jim nedám cestu do depa, která kličkovala mezi kolejemi, krásně voněla válcovým olejem a solvinou, a dalo se po ní dojít až do opravdového království. To vám ostatně tady nedám.
Moc vám toho, vy dobrodějové, nezbylo, co? Však řekněte sami – co byste s tolika věcmi z mého nádraží dělali?
Já to chápu. Tam, kde se točí kšefty za miliardu korun, není čas zkoumat, co dělat se vzpomínkami bláznů, vývojově zakrnělých u dřevěných pražců s karbolem.
Já to chápu. Nové nádraží bude pěkné, moderní, betonové, bezpečné a čisté – aspoň tedy ze začátku. Tak jak je to na 3D-animaci: bude sluníčko, mladí a štíhlí cestující budou nastupovat, vystupovat, přestupovat, telefonovat, nosit stočené noviny a číst z informačních tabulí.
Jenomže – bude to opravdu nádraží? Nebude tomu něco chybět?
To vite, že bude. Ja vám to totiž nedám. Tedy - nevím, jestli to pochopíte.
Zdeněk Šindlauer
Zmizet „po tramvajácku“
Zmizet „po anglicku“ umí každý, ačkoli se to na žádné škole nikdy nevyučovalo. Dokonce, pokud vím, pro tuto činnost dodnes neexistuje žádná norma, směrnice či doporučení, což nutno považovat za zázrak.
Zdeněk Šindlauer
Může náčelník Veliký Nanuk klepat kosu?
Ne, nemůže, poněvadž náčelník je chytrý jako liška a na výpravu zmrzlým krajem se vybaví péřovou bundou, kulichem i pletenými rukavicemi a před cestou do sebe „U piráta“ kopne jednoho lomcováka.
Zdeněk Šindlauer
Kterak cestičko k domovu se vineš?
Inu, panu básníku Raisovi to bylo nanejvýš jasné: „cestička k domovu známě se vine“ a „vždycky bych si na ní zpíval.“ Jenže známě se vinoucích cestiček znám plno a popěvkům jsem se na nich taky občas oddával.
Zdeněk Šindlauer
Revoluce v dějinách lidstva: nalezen guláš starý 800 miliónů let
Jsem pyšný na to, že před desítkami miliónů lety můj praprapra ... pradědeček vynalezl slezení ze stromu pátraje, zda potrava rostoucí a běhající po zemi je chuťově a kaloricky bohatší než lišejník a hmyzáci na stromě.
Zdeněk Šindlauer
To je od vás, Hujere, ten Schengen?
No, Hujer, vy jste fakt ten poslední, kdo nám tady chyběl! Už tak germáni mají slušný hokej v tom, jestli se tohle pohraniční nádražíčko u Mosely jmenuje Perl, nebo Perl (Mosel) – a teď ještě vy do toho s tím Schengenem!
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Před hranicemi s Německem na D5 a D8 se tvoří kolony, důvodem jsou kontroly
Na dálnicích D5 a D8 stojí před hraničními přechody do Německa dlouhé kolony především kamionů....
U Neapole bylo nejsilnější zemětřesení za posledních 40 let. Mělo 4,4 stupně
Okolím jihoitalského města Neapol v pondělí večer otřáslo zemětřesení, podle agentury AFP...
Předčasné volby budou v Íránu na konci června. Lidé uctí památku zesnulého prezidenta
Předčasné prezidentské volby v Íránu se uskuteční v pátek 28. června. Registrace zájemců o...
Poslanci mají znovu jednat o odpuštění penále z odvodů na zdravotní pojištění
Na poslední řádné schůzi před evropskými volbami se scházejí poslanci. Nejtřaskavějším bodem z...
Vyhrajte rodinné vstupné do BRuNO family parku
Jestliže vás trápí proměnlivé jarní počasí, máme pro vás tip, kam vyrazit, když počasí zrovna nepřeje. BRuNO Family Park v Brně se postará o zábavu...
- Počet článků 546
- Celková karma 18,89
- Průměrná čtenost 1386x