Proč vedle státních lesů a pošty, nemá Česko také státní zemědělství?

Pivovar Budějovický Budvar, řízení letového provozu, povodí pěti řek, horské lázně Karlova Studánka, Diamo, mezinárodní testování drůbeže a další jsou státní podniky a pro lepší pozici státu by jich mohlo existovat mnohem více...

I když naše ministerstvo zemědělství již dávno není v situaci, že by soukromým výrobcům potravin mohlo nařizovat, co mají vyrábět a nebo dokonce za kolik a kde mají svoje výrobky prodávat (neboť o tom již rozhoduje někdo jiný), se na straně druhé docela paradoxně zabývá mnoho let velmi složitou agendou, jejímž cílem je z důvodu "nepříznivých klimatických podmínek" poskytovat soukromým zemědělcům finanční náhrady za neúrodu.

Kdyby všechny české vlády měly v úmyslu se ke všem ostatním podnikatelským subjektům chovat stejně spravedlivě, musely by dlouhodobě krýt ztráty na zisku například i soukromým provozovatelům lyžařských areálů a nebo koupališť (kdy třeba v teplých zimách nemrzne a nesněží a nebo naopak v chladných létech se lidé nechodí koupat) a úplně všem dalším, kteří by kvůli nepřízni počasí nečekaně náhle zkrachovali, by měli od státu dostat finanční náhradu - jenže nic takového ani žádné státní dotace (kromě soukromých škol a soukromých zdravotnických zařízení) žádní jiní, například drobní řemeslní podnikatelé od státu nedostávají! Proč si české vlády pro účely poskytování státních finančních náhrad a dotací zvolily právě soukromé zemědělce (i když tak, jako za minulého režimu v dnešní době žádnou plánovanou výživu obyvatelstva České republiky nezajišťují) - není vůbec těžké uhádnout - protože shodou okolností mnoho bývalých českých ministrů zemědělství /a nebo členové jejich rodin/ byli a nebo stále jsou soukromými zemědělci. Přestože se Babišova vláda původně rozhodla, že českým zemědělcům kompenzace za sucho letos poskytne, později se rozhodla ale úplně jinak. Možná proto, že úplně všechno, co se neurodí u nás v Česku, si zahraniční obchodní markety /včetně tuzemského družstevního řetězce Coop, jako nástupce venkovské prodejní sítě Jednota/ pohodlně dovážejí z ciziny. Bližší informace jsou ve dvou zdrojových článcích "Zemědělci dostanou dvě miliardy jako kompenzaci za sucho, schválila vláda" a "Ovocnáři kompenzace za sucho nedostanou. Kvůli nedostatku peněz" viz https://ekonomika.idnes.cz/vlada-sucho-kompenzace-zemedelci-d4r-/ekonomika.aspx?c=A181024_093616_ekonomika_bur a https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/ovocnari-kompenzace-za-sucho-nedostanou-kvuli-nedostatku-penez.A181218_124201_firmy-trhy_rsa

Stejně, jako se stát po roce 1989 rozhodl z původně státních a družstevních zemědělců vytvořit z nich pomocí systému zvláštních dotací a náhrad soukromé podnikatele, není vůbec vyloučeno, že se časem nějaká další budoucí vláda spolu se zákonodárci na základě skutečnosti, že převážnou většinu potravin si k nám zahraniční supermarkety vozí z ciziny, rozhodne, že podporovat státními penězi soukromé české zemědělce, je naprosto zbytečný luxus. A podobně, jako má nyní Česko státní poštu, lesy, dráhy, pivovar a státní podniky další, malým zemědělcům nabídne možnost "zestátnění" a zemědělcům velkým jednoduše přestane státní podpory a dotace poskytovat. Do jakých dnes celkem běžných a často přímo neuvěřitelných existenčních problémů se v současné době soukromí zemědělci díky značně byrokratické, ministerské státní péči dostávají, se píše ve zdrojovém článku "Dotace na závlahy jsou k ničemu. Zemědělci by se utopili v papírech" viz https://brno.idnes.cz/dotace-sibenicni-termin-zemedelci-sucho-voda-zavlaha-jizni-morava-1ci-/brno-zpravy.aspx?c=A181115_439685_brno-zpravy_mos1

Také podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu /NKÚ/ i nadále větší část miliardových státních podpor z programu "rozvoje venkova" rozhodně vůbec nezískávají od ministerstva zemědělství žádní podnikatelé malí, ale především zemědělské firmy největší (protože i nadále platí, že úplně nejlépe ze všeho se v ČR podniká za státní peníze!). Bližší údaje včetně srovnávací tabulky jsou uvedeny ve zdrojovém článku "Dotace od ministerstva zemědělství inkasují velké firmy, podpora malých vázne" viz https://www.novinky.cz/domaci/473919-dotace-od-ministerstva-zemedelstvi-inkasuji-velke-firmy-podpora-malych-vazne.html

Pokud by se všichni dnešní a většinou stále málo a dost nepravidelně prosperující soukromí podnikatelé v rostlinné a živočišné výrobě, kteří "jsou často dokonce v mínusu" stali se všemi výhodami a jistotami státními zaměstnanci ve Státních statcích - stát by ročně jen za dotace a za různé kompenzace vyplácené nyní farmářům za neúrodu ušetřil mnoho miliard korun. Zahraniční supermarkety (v celkovém počtu cca 1200) by u nás v podobě "státního českého zemědělství" okamžitě dostaly velmi silného partnera, který by s nimi /na rozdíl od stavu současného/ mohl začít jednat z pozice síly. Například cena vánočních kaprů by na celém území Česka mohla být, jako před rokem 1989 znovu jednotná. Zatím není vůbec žádnou zvláštností, že některá soukromá rybářství si u vánočních kaprů kvůli loňskému suchu, kterému nedokázala včas a správně čelit, nasadila spolu s nadmíru podnikavými prodejci "neúměrně vysoké kompenzační ceny". Bližší údaje jsou ve zdrojovém článku "Cenu kapra zvedají někdy až lichvářské nájmy stánků, tvrdí rybáři" viz https://brno.idnes.cz/kapr-cena-rybnikarstvi-sucho-stanky-najem-fi5-/brno-zpravy.aspx?c=A181213_445232_brno-zpravy_krut

Koho právě nyní napadá otázka, proč české vlády od roku 1993 stále zřizují ministerstva zemědělství, když je u nás po roce 1989 zemědělství soukromé, tak určitě především kvůli tomu, že řada státních podniků včetně několika výzkumných ústavů se zabývá zemědělstvím a potravinářstvím. Mezi zajímavosti patří třeba státní podnik Vojenské statky (hospodařící na 70 kilometrech čtverečních, což je asi stejná plocha jako je jedna sedmina rozlohy hlavního města), ovšem jeho činnost je málo známá a veřejnosti téměř utajená. Je možné uvést, že se Vojenské statky v uzavřených vojenských prostorech zabývají mimo jiné i chovem skotu masných užitkových plemen a výrobou Bio mléka, ale kdo je opravdu koncovým odběratelem jejich produktů, není známo. Bližší informace včetně celkového seznamu všech státních podniků v ČR jsou na https://www.vls.cz/cs/nase-cinnosti/zemedelstvi a https://cs.wikipedia.org/wiki/Státní_podnik

Zahraniční obchodní řetězce sídlící na území ČR si vhodné výrobce potravin vybírají sami a přitom docela tvrdě kalkulují, co a kdo v nich bude a za kolik korun prodávat. Podle marketingových průzkumů a nebo na základě dost mylné domněnky mnoha spotřebitelů, že se u nás snad řídí tzv. zákonem trhu založeném "na vztahu nabídky a poptávky", tedy jaký oblíbený druh zboží, třeba plněných oplatků s čokoládovou polevou si zákazníci kupují nejčastěji - tak podle toho se ale vůbec nerozhodují, protože rozdílné chutě českých zákazníků je nezajímají. Pro manažery cizích obchodních potravinových řetězců je úkolem číslo jedna nalézt u výrobců v zemích EU s vyhovující kvalitou a cenou potřebný objem zboží a s co největším ziskem zajistit jeho prodej. Tak mohlo úplně lehce dojít k situaci, že u nás ve 215 prodejnách Billa v sortimentu plněných oplatků kupodivu již dávno nekraluje tuzemská Opavia, ale slovenská Sedita. Bližší informace jsou v loňském zdrojovém článku "O regály v obchodních řetězcích se bojuje ostrými lokty i diplomacií" viz https://ekonomika.idnes.cz/kaufland-jednani-ceny-0t2-/ekonomika.aspx?c=A181023_184502_ekonomika_fih

Foto u perexu: staženo z https://pixabay.com