Zápisník č. 15 - Epopej o Epopeji

"Pražáci mají svých památek dost a my v Krumlově jen Slovanskou epopej." Tomu se říká argument. "Kdyby nebylo Krumlova, nebylo by už Sslovanské epopeje." A já k tomu dodávám, že kdyby nebylo Slovanské epopeje, neštěknul by po Moravském Krumlově ani pes. Ani nevím, kde je Moravský Krumlov. Vím jen to, že je tam spousta věčně nakvašených Moraváků, kteří nemají na práci nic jiného, než závidět Praze, protože ta má něco, co oni ne, což je ale na Moravě stejně autentický folklór jako cimbálovka. Vlastně vím ještě něco. Je tam jakýsi rozpadlý zámek bez mobiliáře, do kterého poněkud zatéká. Možná kdyby se všichni Krumlované prostřednictvím zastupitelstva nebo sbírkou složili na svou milovanou epopej a dali zámku nebo aspoň jeho části novou střechu a klimatizaci, vyrazili by tak Praze v nelehké právní situaci trumf z ruky. Dalo by se tak aspoň uvažovat o jistém morálním vítězství Krumlovanů. Třeba by se Praha zachovala velkomyslně a plátna pak vrátila zpět do jejich dlouhodobě dočasného místa vystavení. Jenže zámek je kdoví čí a Slovanská epopej není milované dílo obyvatel Moravského Krumlova. Je to jen zdroj peněz. A podle špatně artikulujícího neoholeného krumlovského starosty jediný zdroj financí, který městečko má. Takže žádná láska a vlastenectví, ale hamižnost a závist. Japonští turisté, vítejte v Čechách. Tedy vlastně na Moravě.